Zbraslav
a její
historie
vzdálená
i
nedávná
je
na těchto
stránkách
již od roku
2003
logo
Zbraslavhistorie.info - stránky o historii městské části Praha - Zbraslav

celkem je registrováno 87 lidí. přihlášení | registrace

Databáze osobností

v databazi je vloženo [14] osobností.....výpis 1 z 14

LISTOVÁNI V DATABÁZI

zbraslavská osobnost1...Jan Otto
Jan Otto žil v letech 1841 – 1916. Usídlil se na Zbraslavi již v roce 1873 spolu se svou rodinou v pronajatém domku na Závisti. V tomto domě žil též Vítězslav Hálek. V roce 1881 koupil Jan Otto přízemní vilku obrácenou k Vltavě. Zde rodina pobývala až do roku 1912, kdy architekt Otakar Novotný postavil velkou rodinou vilu. Jan Otto vlastnil jedno z největších vydavatelství. Byl zakladatelem časopisu Zlatá Praha, obnovitelem časopisu Světozor, mnohé časopisy tiskl – např. Lumír, Osvěta. V jeho tzv. knihovnách a sbírkách - Světová knihovna, Ruská knihovna, Laciná knihovna národní - vycházela řada děl známých i těch méně známých. Jan Otto byl též velkým příznivcem divadla. Tehdejší ochotnický soubor ho jmenoval čestným členem. Své stěžejní dílo „Ottův slovník naučný“ vydal v průběhu let 1889 – 1909.To, že starší Riegrův Slovník naučný by bylo třeba nahradit novějším a důkladnějším, si v 1. polovině 80. let uvědomovali nejvíce Tomáš Masaryk a mladý nakladatel Jan Otto. Otto na jaře 1884 pověřil Jakuba Malého, bývalého redaktora Riegrova slovníku, sestavením koncepce nového díla, ale Malý v březnu 1885 zemřel. Po něm uzavřel Otto nakladatelskou smlouvu 22. 9. 1885 s Masarykem; Masaryk měl podle ní řídit redakci slovníku. Jednotlivé oblasti poznání měli na starosti odborní redaktoři, jejichž výběr byl složitý, protože leckdy existovala averze mezi staršími univerzitními profesory a mladými spolupracovníky Athenaea, kteří měli být jádrem Masarykova týmu. Entuziasmus, jímž Masaryk strhl ostatní spolupracovníky, zpochybňoval J. Goll, který poukazoval na nevyzrálost některých vědních oborů v českém prostředí. Vydávání slovníku mělo začít v roce 1886 a dokončeno mělo být během nejvýše osmi let. Ale boj o pravost Rukopisů vše značně zkomplikoval a zbrzdil. Jan Otto se dostal do zoufalé situace, neboť vybudovaný okruh spolupracovníků byl rozhádán a Masaryk se stal v čele redakce neúnosným. Ani O. Hostinskému jako Masarykovu nástupci se nepodařilo bojkot starších vědeckých osobností zlomit. Nakonec byla sestavena namísto šéfredaktora kolektivní redakce ze starých, kterou na oplátku ignorovali mnozí Masarykovi přívrženci. Ani úporná přesvědčovací snaha podnikatele Otta řadu z nich nezískala. Slovník naučný byl ukončen posledním 28. dílem v roce 1908. Dodnes je největší českou prací tohoto typu a dokonce se dočkal reprintu a počítačové verze. Doporučujeme k přečtení překrásnou knihu Jan Otto autora Jaroslava Švehly.