Zbraslav
a její
historie
vzdálená
i
nedávná
je
na těchto
stránkách
již od roku
2003
logo
Zbraslavhistorie.info - stránky o historii městské části Praha - Zbraslav

celkem je registrováno 85 lidí. přihlášení | registrace

Zneuctěná Královská síň ve Zbraslavi

Barokní areál zbraslavského kláštera (poté zámku) je chloubou města Zbraslavi dodnes. Kdysi ale pod klášterem tekla řeka Berounka a dnes je zde jen její mrtvé rameno, zatímco hlavní tok se přesunul k Radotínu; čas plyne jako voda. A odnesl s sebou i původní gotický cisterciácký klášter - Aulu Regiu čili Královskou síň.

Loudavé založení kláštera a spadlý most

Zbraslav, místo u soutoku Berounky a Vltavy.

Zbraslav se poprvé připomíná již v roce 1115. Roku 1268 získal osadu (v níž už předtím bylo proboštství kláštera benediktinů v Kladrubech u Stříbra) výměnou od biskupa Jana III. z Dražic král Přemysl II. Otakar a zřídil zde lovecký hrádek. O svůj nový majetek dobře pečoval, včetně osázení okolních kopců vinnou révou. Jeho syn, král Václav II., na místě hrádku založil cisterciácký klášter. Tak snadno to ale nešlo. Král sice založení kláštera přislíbil, ale delší dobu se k tomu neměl. Nakonec mu slib museli jeho rádci, opat cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory Heidenreich a opat Dětřich z kláštera Walddsassen, připomenout. Poté král oba opaty a sedleckého převora Konráda pozval na plavbu lodí z Prahy do benediktinského kláštera Ostrov u Davle. Cestou vyhlíželi v krásné krajině příhodné místo. Opatům se zalíbila Zbraslav, ale král se s ní nerad loučil. Vždyť zde, nedaleko Prahy, měl svůj oblíbený lovecký revír a ve zdejší přírodě rád odpočíval. Nakonec jej však k definitivnímu ustanovení nového kláštera přivedla nešťastná náhoda. Král tehdy dlel v Kolíně nad Labem, tedy v blízkosti sedleckého kláštera, odkud chtěl zbraslavský klášter osadit. Pozval sem na jednání pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Pod ním se však v Kolíně zřítil dřevěný most a král to pochopil jako ďáblův pokus zmařit založení kláštera, a proto naopak jednání co nejvíce urychlil.První mniši sem byli uvedeni v dubnu roku 1292 ze sedleckého kláštera u Kutné Hory a prvním opatem se stal Konrád, bývalý převor z mateřského sedleckého kláštera.

Panovník a cisterciáci

Na kopci Závist bývalo keltské hradiště.
Král Václav II., zakladatel kláštera.

Cisterciácký řád byl ve třináctém století nositelem nové gotické kultury a vzdělanosti. Jeho představitelé byli v úzkém styku s panovnickým dvorem, což dokládá i latinský název Zbraslavského kláštera Aula Regia (Královská síň). Jaký význam klášteru jeho zakladatel přisoudil, vyplývá již z toho, že den po své vlastní korunovaci (Václav II. vládl od roku 1283, ale korunován byl až 2. června 1297) zde za přítomnosti mnoha vzácných hostů (magdeburského arcibiskupa, šesti dalších biskupů a řady dalších církevních a světských hodnostářů) položil základní kámen k novému chrámu Panny Marie, který určil za nové pohřebiště svého rodu. Skutečně zde byl sám roku 1305 pohřben a po něm i král Václav III., královna Eliška Přemyslovna a později i syn Karla IV., král Václav IV. (ten zde byl spíše dočasně „ukryt" před vzrůstajícími nepokoji v Praze).
Cisterciácký řád, jehož vzdělaní představitelé ze Sedlce a Zbraslavi podporovali jako rádci i jako diplomaté už Přemyslovce, přenesli totiž svou podporu i na Lucemburky a mají velkou zásluhu na jejich dosazení na český trůn i na úspěšné zahraniční politice Karla IV. Na císařově úspěších má lví podíl vzdělaný opat Petr Žitavský, autor Zbraslavské kroniky, která je považována za mimořádně cenný historický, ale i umělecký dokument své doby.

Husité k mrtvému: Napij se trochu

Cisterciáci postavili třeba hradní kapli v Horšovském týně.
Zříceniny kláštera na staré rytině.

Královská přízeň se vzkvétajícímu a mnoha dary a privilegiemi obdařenému klášteru vymstila na počátku husitství. Dne 10. srpna 1420 na nechráněný klášter zaútočil houf táboritů a pražanů. Rozběsnění útočníci jej zcela rozvrátili a zneuctili i hrob krále Václava IV. Položili prý královu mrtvolu na oltář, na hlavu jí dali korunu a polévali ji pivem (kterému zaživa tak rád holdoval) s pobídkou: „Napij se trochu." Klášter po husitských válkách jen živořil (zatímco nedaleký benediktinský klášter Ostrov u Davle se vůbec nevzpamatoval a seriál České trosky ho nemine) a byl ještě několikrát vypleněn za třicetileté války. Nový rozkvět nastal až na počátku 18. století. Do roku 1739 byly podle projektu architektů Jana Blažeje Santiniho a Františka Maxmiliána Kaňky vybudovány nové barokní klášterní budovy, avšak již v roce 1785 byl klášter zrušen.

Poklady z Horních Mokropes

Dnes ve Zbraslavi vládne baroko. Klášterní kostel podle plánu v Horních Mokropsích.
Půdorys kláštera z plánu v Horních Mokropsích.

Z původního gotického kláštera se téměř nic nezachovalo. Největší ztrátou bezpochyby bylo zničení klášterního monumentálního chrámu Panny Marie. Jeho mohutné zdi jako troska stály ve Zbraslavi až do 17. století, ale s pozdějšími přestavbami zcela zanikl.
Podobu kostela známe jednak z plánu, který se v roce 1850 nalezl v báni kostela v Horních Mokropsech, jednak z archeologického výzkumu. Kostel měl podobu klasické cisterciácké trojlodní baziliky s pravoúhlým presbytářem, obklopeným úzkým ochozem, k němuž na vnější straně přiléhal věnec kaplí, zdůrazňujících z vnějšku pravoúhlý obrys kněžiště. Kostel byl tedy katedrálního typu, a kdyby nezanikl, měla by naše země i jeden katedrální kostel více - dohromady tedy pět. (Na plánku z Horních Mokropes jsme katedrální ochoz a věnec kaplí pro názornost zvýraznili.) K jižní boční lodi se připojovala rovněž řada kaplí a k severní boční lodi byl přistavěn gotický klášterní ochoz s rajským dvorem.
Ve sklepích dnešní barokní prelatury jsou zachovány kameny ještě z původního románského hrádku Přemysla II. Otakara a v jejím západním a severním křídle a ve farním kostele sv. Jakuba i kamenné stopy gotického kláštera. Též zvonice kostela sv. Jakuba je ve své spodní části gotická. To je téměř vše. A tak z nejvýznamnějšího kláštera doby pozdních Přemyslovců a Lucemburků zbyla jako největší památka právě jen Zbraslavská kronika.


Autor:Vladislav Dudák

Foto:achiv Vladislava Dudáka, Profimedia, zbraslav.info, horsovsky-tyn.cz | zdroj:www.tyden.cz