Archeologický výzkum a rekonstrukce domu č.p 471 na Zbraslavi

Archeologický výzkum a rekonstrukce domu č.p. 471 na Zbraslavi V letech 2011 až 2012 proběhla rekonstrukce domu č.p. 471 v ulici U Národní galerie na Zbraslavi. V minulosti byla v této budově dlouhodobě provozována restaurace známá pod názvem „Kotva”.
Stavba tohoto domu byla započata v druhé polovině osmnáctého století. Původní majitel, Ital Franc Pissanni, již od počátku zamýšlel provozovat zde pohostinské zařízení. Franc Pissani byl překupníkem potravin, výčepníkem vína a sběratelem státní loterie. Po zrušení zbraslavského kláštera v roce 1785 začal s výstavbou hospodského domu. Avšak v roce 1888 umírá, aniž by stavbu dokončil. V roce 1801 započala přestavba, kdy hostinec koupila kněžna Marianna Oettigen-Wallerstain. Od těch dob se hostinec jmenuje „Kotva”. Přestavbu prováděl zednický mistr p. Vodrážka. Při přestavbě byl vybudován uprostřed objektu průjezd, který je zde zachován dodnes.
Dá se říci, že v této budově bylo většinou provozované nějaké pohostinství a v průběhu času nabízelo lepší čí horší kvalitu služeb. Za zmínku stojí, že zde provozovaná restaurace Kotva posloužila i filmařům při natáčení seriálu Třicet případu majora Zemana. A tak v dílu „Rubínové kříže” můžeme zahlédnout průčelí budovy i s charakteristickou omšelou fasádou v dané době, kdy se film natáčel. Je zde i zachycen interiér výčepu, který se nacházel po levé straně při vstupu, dříve původního průjezdu. Dnes v této budově najdeme nově zřízený čtyřhvězdičkový, plně nekuřácký Hotel Restaurant Darwin, který disponuje 14 pokoji ve 2. patře. Hotel nabízí dva jednolůžkové pokoje, deset dvoulůžkových pokojů a také dvě mezonetová apartmá. Tuto stavební rekonstrukci prováděla firma Metrostav a.s. od 7/2011 do 6/2012.
V průběhu přestavby na tento nový hotel proběhl ve dvoře budovy zjišťovací výzkum, který měl za úkol zjistit rozsah dochovaných archeologických terénů. Poté zde byl proveden záchranný archeologický výzkum formou dohledu při bagrování základových pasů a skrývce svrchních partií dvora. Budova a její hospodářské zázemí se nachází v bezprostřední blízkosti Zbraslavského náměstí a pivovaru, přičemž sledovaná plocha byla trvalou součástí hospodářského zázemí cisterciáckého kláštera. Některé partie pozemku byly již v minulosti zničeny subrecentními a recentními zásahy 19. a 20. století. Převážnou část dochovaných terénů však tvoří souvrství datované do průběhu 16.–18. století, které souviselo s fungováním pozemku, jako zázemí pro klášterní pivovar a poté také hostinec. Mezi zajímavé nálezy patřila především koncentrace železářské strusky v několika vrstvách z 15. až 2. pol. 16. století svědčící o zpracování železa v době, kdy v souvislosti s klášterem rozhodně nemůžeme mluvit o jeho rozkvětu. Zlomky keramiky ze starších období středověku (období existence královského dvorce a poté vznik kláštera – přelom 12./13. století až 14. století) byly nalézány spíše sporadicky v ojedinělých objektech nebo ve svrchních partiích půdního horizontu a náplav, které překrývaly písky pleistocénní říční terasy. Hloubení základových pasů je pečlivě sledováno a dokumentováno především z důvodů výskytu cenných archeologických situací v bezprostředním okolí sledovaného pozemku. Samotná plošná skrývka dvora pak zasáhne pouze recentní úrovně souvrství, nicméně případné dochování solitérních objektů v podobě např. studny či jímky nelze vyloučit.

V samotné ulici U Národní galerie byly z výkopů inženýrských sítí v průběhu 80. let 20. století vyzvednuty raně středověké keramické zlomky. Také v ploše Zbraslavského náměstí byly učiněny významné archeologické objevy. V r. 1929 zde byl dělníky při opravě vodovodu narušen žárový hrob knovízské kultury mladší doby bronzové (stupeň HaA2). V letech 1994-1995 pak v západní části náměstí proběhl archeologický odkryv, který zachytil objekt se štípanou industrií z mladší až pozdní doby bronzové. Další dva sídlištní objekty byly datovány do mladší až pozdní doby bronzové (knovízská kultura). Nejvýraznější sídlištní složkou však byly objekty z období halštatu a laténu. Rozsáhlé sídliště z období pozdního halštatu až časného laténu (HaD2-LtA) reprezentovalo celkem osm zahloubených domů (nebo větších zahloubených objektů) a jedna zásobní jáma. Bylo zde prozkoumáno také raně středověké řadové pohřebiště středohradištního období z 2. poloviny 9. až počátku 10. století s celkem 20 dokumentovanými hroby.

*napsal R.Svoboda webmaster www.zbraslavhistorie.info
* zdroj Archaia Praha www.archaiapraha.cz