Zbraslav
a její
historie
vzdálená
i
nedávná
je
na těchto
stránkách
již od roku
2003
logo
Zbraslavhistorie.info - stránky o historii městské části Praha - Zbraslav

celkem je registrováno 92 lidí. přihlášení | registrace

Rok 1813

Rok 1813 Mnohé bitvy mezi vojsky spojených mocností a Napoleonskými vojsky v průběhu srpna 1813 způsobily, že v českých nemocnicích se léčilo mnoho raněných ruských vojáků. 15. srpna 1813 ruský generálmajor A. I. Cvileněv dostal nařízení, aby seskupil do Prahy všechny uzdravené vojáky, kteří byli léčeni v českých nemocnicích a zformoval z nich nové bataliony k doplnění armády. na podzim r. 1813 byli ruští vojáci soustředěni a umístěni v oblasti prahy, Berounska a Teplicka. Pobyt ruských vojáků v Berounském kraji byl řízen představiteli rakouské správy umístěné ve Zbraslavi. Představitelem této správy bylo zbraslavské panství v čele s jeho správcem. Funkci správce, tehdy nazvanou „königsaaler Oberamtmann“, vykonával Jan Vrchlavský, který později dosáhl titulu zemského komisaře (Landeskomissär) spojeného se správou všech ruských rekonvalescentů v Berounském kraji. Vrchlavský byl podřízen pražskému Berounskému úřadu (Berauner Kreisamt) v jehož čele stál berounský krajský hejtman Prokop Platzer. Berounský krajský hejtman byl podřízen Zemskému prezidiu Království českého (K. K. Böhmische Landespräsidium) jehož prezidentem byl hrabě Franz Kolowrat Liebsteinský. S představiteli rakouské vlády spolupracoval prostřednictvím barona Bühlera ruský generálmajor A. I. Cvileněv, který byl velitelem všech rekonvalescentů v Čechách.

7. září 1813 se ruské velitelství obrátilo s žádostí na viceprezidenta Českého zemského prezidia, aby byly dány ruským rekonvalescentům, z kterých byly formovány nové bataliony, vesnice nedaleko Prahy, v nichž by bylo možno je ubytovat. Jednalo se o 200 až 300 vojáků a několik důstojníků, jejichž vyživování bylo nařízeno obyvatelstvu vesnic. Žádost byla předána Berounskému krajskému úřadu, který vyslal na Zbraslav zemského komisaře s rozkazem připravit ubytování pro ruské vojáky – rekonvalescenty. Po provedené prohlídce místa bylo konstatováno, že je možné bez obtíží ubytovat 200 vojáků, a to 60 v budově továrny, aniž by byl rušen její provoz, 100 v sýpce pivovaru a 70 na různých místech v obci. Dále ještě zůstalo 60 domů k dispozici pro další rekonvalescenty. Na základě těchto zjištění bylo zbraslavskému obyvatelstvu vysloveno pochválení a 10. září 1813 bylo do obce umístěno 300 vojáků a několik důstojníků. Avšak k hrůze místního obyvatelstva, které muselo vojáky ubytovat a především živit, počet přicházejících den ze dne stoupal až jejich počet dosáhl 16. září toho roku 700. Správce zbraslavského panství se ihned obrátil na Berounský krajský úřad se stížností, v níž uvádí, že počet ubytovaných přesahuje možnosti zbraslavského obyvatelstva, které krátce předtím bylo zatíženo ubytováním vojsk rakouských. Stížnost byla Berounským krajským úřadem předána Zemskému presidiu, a to ustanovilo další místo pro ubytování ruských rekonvalescentů. Tímto novým místem byla Velká a Malá Chuchle. Přesto počet ruských mužů pozvolna stoupal a 27. září 1813 přesáhl 1000. To způsobilo, že i ti nejmenší sedláci museli vyživovat 7 až 8 mužů. Snažení místního správce však nevedlo ke kýženému ulehčení místnímu obyvatelstvu. Zbraslavští občané v čele se svým rychtářem Janem Langrem podávají prosby a žádosti ke všem instancím jímž podléhali - 29. září k Zemskému presidiu, 1. října k Berounskému krajskému úřadu a 6. října Správě zbraslavského panství. V peticích žádali, aby byli zbaveni pobytu ruských vojáků a není-li to možné, aby byli alespoň rozmístěni na větším území, čímž by jim bylo ulehčeno. V případě nevyhovění žádosti je hlad nevyhnutelným důsledkem.

Na základě těchto žádostí byli ruští rekonvalescenti od 13. října obstaráváni stravou rakouskou vládou a tím byla odstraněna podstatná část nespokojenosti obyvatel. Problém související s pobytem rekonvalescentů na území Zbraslavi nebyl odstraněn, přestože byli rekonvalescenti rozmístěni po celém Berounském kraji. Rakouská vláda zásobovala vojáky podle rakouských měr – na osobu připadalo 1 1/3 libry chleba, 1/3 libry masa, 1 žejdlíku krup a 1 žejdlíku vodky. Náklady na výživu ruských vojáků byly rakouskými úřady nárokovány u ruské vlády.

Zbraslav však byla i nadále zatížena dalšími povinnostmi, např. poskytováním povozů, z nichž bylo 54 přiděleno armádě, 28 bylo určeno pro zásobování a 10 bylo k dispozici důstojníkům. Zbraslavské panství bylo od pobytu ruských rekonvalescentů osvobozeno 1. ledna 1814 a město tak přestalo být středem správy. Vojáci byli převedeni do jiných míst Berounského kraje i do jiných krajů. Jejich přemisťování trvalo až do 9. ledna toho roku. Zbraslav však ještě podvakrát zažilo ubytování ruských vojsk, ale již na dobu kratší. 17. června 1814 zde zůstali ruští vojáci 9 dní a koncem května 1815 prošlo asi 1120 mužů ruské armády Zbraslavským panstvím, jen 224 z nich zde pouze přenocovali, ostatní se zdrželi několik málo dní. Náhrady, jež stát zaplatil místnímu obyvatelstvu za povozy a jiné povinné služby, činily celkem 174 zl. a 10 krejcarů a byly vyplaceny až v roce 1825.