Zbraslav
a její
historie
vzdálená
i
nedávná
je
na těchto
stránkách
již od roku
2003
logo
Zbraslavhistorie.info - stránky o historii městské části Praha - Zbraslav

celkem je registrováno 88 lidí. přihlášení | registrace

Zápisník

Napsáno v letech 2005 až 2011 poté nahrazeno facebookem

STRANA: 8

název: Zbraslav výletním místem

autor: -RSw-záznam vložen: 10.12.2005 13:52:43
foto Dalo by se říci, že Pražané od pradávna jezdí či chodí na výlety do okolí Prahy, a to především v letních měsících. Regenerace ducha i těla je spjata s kulturními, přírodními a jinými zážítky vyplývajícími z rázu daného místa. Již Přemysl Otakar II. a Václav II. se šlechtou své odreagování provozovali při lovu zvěře v okolí pražském.
V souvislost s tímto byl upravován stav okolního prostředí. Přemysl Otakar II. si nechal například zbudovat lovecký altán na Zbraslavi. Navštěvující šlechta si zde nechávala pouštět žilou, což bylo tehdy mimo jiné považováno za očistu těla. Počátkem dvacátých let dvacátého století vyhledávali Pražané výletní místa v okolí Prahy, v povodí Vltavy. Valná většina používala k těmto cestám lodní dopravu. Parníky pluly přes Braník, Modřany, Velkou a Malou Chuchli až na Zbraslav. Návštěvníci Zbraslavi se pak mohli vydat na procházku do lesa a projít místa keltského osídlení, jiní se mohli vykonat prohlídku Zbraslavského zámku. Další osvěžení těla nabízela místní plovárna pana Šůry. Do těchto krásných míst v blízkosti Prahy se Pražané mohli dostat autobusem či vlakem a také pěšky podél vltavského toku.
I v dnešní době maji lidé stejné potřeby. A proto pro své výlety, turistické i cyklistické, využívají místa pro tento účel vytvořená a udržováná. Z Prahy po obou vltavských březích směrem zbraslavským se nachází sportovně odpočinková oblast, kterou využívají pěší, cyklisté a in-line bruslaři. V branické a modřanské části se například nachází golfové a tenisové hřiště. Komořanská část je zastoupena odpočinkovou loukou, v letních měsících hojně využívanou. V současné době v této oblasti probíhá rekonstrukce pobřežní cesty, která bude jistě ku prospěchu nejen výletníků.Taktéž chuchelský břeh s tamní krásnou cyklosteskou je narušen stavbou nadjezdu, který bude prospěšný jak pro celou tuto oblast, tak i pro turisty. Zbraslavská oblast za tímto zaostává. Přístup na Zbraslav po obou vltavských březích je dosti krkolomný. Cesta, nebo spíše pěšina, na straně Zbraslav - Závist je značně zanedbaná, bez známek nějaké rekonstrukce a například pro cyklistu je velmi, řekněme, nepohodlná. Z chuchelsko - lahovické strany cykloturista raději odbočí do Radotína. Radotín má oproti Zbraslavi přístupovou cyklostezku. Na Zbraslavi místo lázeňských koupališt a přístavních osvěžoven roste mlází a křoví. V budoucnu se, doufejme, bude podobná rekonstrukce, která probíhá u komořanské louky konat rovněž na zbraslavských březích Vltavy. Něco jako je např. komořanská louka najdeme snad i na Zbraslavi. V minulosti bývala Zbraslav výletním místem Pražanů, dnes to budou asi jiná místa. Rád bych se mýlil.


název: Slavnosti Elišky Přemyslovny 2005

autor: -RSw-záznam vložen: 10.12.2005 13:49:40
foto Slavnosti Elišky Přemyslovny 2005 byly naplněny hojným a zajímavým programem rozděleným do tří kulturních bloků, a to hudebního, přednáškového, a doprovodného programu, tzv.Babího léta. Akce se uskutečnily na území Zbraslavi, ale i Prahy, a to ve všedních i víkendových dnech.
Ve všedních dnech se zahajovalo v odpoledních hodinách. Sám jsem se zúčasnil, i přes časové vytížení pracovních dnů, několika kulturních pojednání. Avšak jen těch konaných na Zbraslavi. I tak mě tyto akce duchovně obohatily o nové poznatky z historie našeho města.
Na slavnostech bylo možné se mimo jiné zaposlouchat do tonů středověké hudby v podání hudebního seskupení COMMEMORATIO WENCESLAI II. REGIS BOHEMIAE. S tanečním vystoupením přispěla ke spokojenosti diváka skupina historického tance DANZA ALERGE.
Veřejné přednášky rozšířily poznatky o Václavu II. a Zbraslavské kronice, či obeznámily s historií Zbraslavského kláštera a gotické hrobky. Přednášející podávali vyčerpávající informace s velkým nasazením. Celkovou atmosféru podtrhávala zvolená místa, jimiž byly prostory zámku či kostela sv. Jakuba. Bylo využito i Divadlo Jana Kašky. Zde však toto pojednání pokulhávalo z důvodu nečekané informace provozovatele divadla v úvodu přednášky, že není možné provést předem domluvenou projekci. I přes organizační nesrovnalosti byly přednášky velmi poutavé a přednášející vstřícní. Návštěvnost jednotlivých přednášek byla kolem třiceti lidí.
Závěr slavností provázel rytířský turnaj, jehož termín konání byl nepřízní počasí přesunut na slunnou sobotu, kdy toto klání navštívilo odhadem dvěstě návštěvníků z řad dětí i dospělých.
A co říci na závěr? Snad jen to, že hojná účast mládeže na rytířském klání absentovala na veřejných přednáškách. V budoucnu jistě bude větší zájem této věkové skupiny.(dojem autora článku). Avšak tato kulturní akce jistě přinesla všem návštěvníkům mnoho krásných kulturních zážitků a nových poznatků, které rozšířily pohled do naší historie a minulosti.
Poděkování patří jak účastníkům, kteří svou přítomností na akcích podpořily kulturnost Zbraslavi, tak především organizátorům, tedy sdružení AULA REGIA, kteří obohatili kulturní život Zbraslavi.


název: Zbraslavská průmyslová škola

autor: -RSw-záznam vložen: 10.12.2005 13:46:16
foto Zásluhou Jednoty průmyslové byla prosazována snaha a péče o vzdělání v průmyslovém oboru. Prvního října roku 1834 bylo podle návrhu rytíře J. Schoenfelda usneseno zřízení nedělních škol živnostenských pro učně a tovaryše. První nedělní průmyslovou školu zřídil již v březnu 1835 člen generálního ředitelství jednoty, kníže B. Oettingen na Zbraslavi, a to vlastním nákladem, v níž se v českém jazyce podávaly první počátky technického vzdělání, podle zvláštní osnovy postupující od konkrétního k abstraktnímu. Vyučovalo se zde základům aritmetiky, geometrie, strojnictví, kreslení a předmětům souvisejícím s živnostmi. Vyučovalo se v neděli od osmi do deseti hodin. Zbraslavská průmyslová škola měla být podle intencí jednoty průmyslové zdrojem získání zkušeností pro chudé živnostníky, které mohly být využity pro získání dalšího vzdělání na pokračovacích školách v celé zemi. Škola zbraslavská se tak stala matkou všech pokračovacích průmyslových škol. Na základě úspěšného působení a výsledků zbraslavské školy byly zakládány další podobné školy například v Krásné Lípě nebo na Křivoklátě. Roku 1837 zásluhou Jednoty průmyslové se podařilo zřídit vyučování i v Praze, kde se vyučovalo dvojjazyčně. Do roku 1845 byly zřízeny školy mimo Prahu v Litomyšli, Budějovicích, Litoměřicích, Plzni a Příbrami. Budovu zbraslavské školy zdobil knížecí erb a pod ním byl německý nápis „škola kreslířská“ . Určitou dobu byla také provozována v prostorách zámku. Školu navštěvoval mimo jiných pozdější truhlářský mistr ze Zbraslavi Václav Malý. Podle jeho vzpomínek výuka probíhala po celý rok vždy v neděli, kdy mezi 8 a 10 hodinou se vyučovaly počty a měřičství a mezi 10 a 12 hodinou rýsování a kreslení. Pokročilejší žáci docházeli i v neděli odpoledne a sami se cvičili v kreslení bez dozoru učitele. První zde působící učitel byl Fr. Kukla, který vyučoval podle knih, které sám sepsal. Po něm prováděli výuku počtů zaměstnanci cukrovaru knížete Oettingena a poté absolvent technické školy J. Heerlain. Kreslení vyučoval panský kreslič p. Chlupatý. Žáků bylo zpočátku kolem 30, později se však jejich počet snížil. Okolo roku 1853 jich bylo jen 6. Po smrti zakladatele tato škola, která byla v domě č.p.20, zanikla. V roce 2005 tomu bylo 170 let kdy vznikla Zbraslavská průmyslová škola.


název: Povídání o lidech zbraslavských

autor: -RSw-záznam vložen: 10.12.2005 13:42:05
V časech dávných, snad spletí osudu, cestoval po vlašském kraji zbraslavský opat Desider Andrés. Při této zajisté strastiplné cestě projížděl krajem, v té době plném lapků, lupičů a loupežníků. A tu se přihodilo opatovi, že byl přepaden loupěchtivou bandou. Právě ve chvíli, kdy lumpové zlodějští usilovali opatovi o život, spatřil tuto potyčku mladý vlašský chlapec. Neváhaje vložit svůj vlastní život za záchranu trpícího opata, vrhl se s vervou do lítého boje. Tento zdatný Ital zahnal lupiče v místní hluboké lesy, volajíce na ně „vy chásko nekalá a hanebná, již nevracejte se zpět “. Tento statečný a nebojácný rek se jmenoval Franc Pissani. Opat si tohoto skutku velmi cenil a nabídl Pissanimu, aby vstoupil do jeho služeb. Vlach tuto nabídku, která se dala jen stěží odmítnout, přijal a stal se opatovým osobním kuchařem. Opat Desider si svého zachránce přivedl na Zbraslav a daroval mu pozemky pod klášterem a za levný peníz odprodal domek u soutoku Mže s Vltavou. Oním domkem bylo stavení čísla popisného 20 (dnes čp. 487).
Franc Pissani si získal postupem času velkou přízeň u panstva a nemalé vážnosti u místní honorace. Jak plynul čas, tak Franc ve službách opata nemaje plného využití, začíná zaměstnávat svůj kupecký talent. A tak Vlach Pissani, na Zbraslavi již dostatečně známý, se stal překupníkem potravin. Byl výčepníkem vína a sběratelem státní loterie. Po zrušení zbraslavského kláštera v roce 1785 začal s výstavbou hospodského domu (dnes zámecká restaurace Kotva).
V průběhu tohoto dění se Františkovi narodil syn Jan. Vzhledem k postavení jeho otce stal se Jan panským písařem. Janovy mravy byly stejné jako byly mravy jeho otce. Byl lehkomyslný, nešetrný a častým hostitelem bujaré chásky. Jednou se na Peluňku, odkud pocházela Janova manželka, konala velkolepá oslava jeho tchána. Jan ve stavu značně společensky unaveném chtěl před oslavující společností ukázat své umění v ovládání koněspřeží. Kočár se ale před parkovou zdí převrátil a jen zázrakem vyvázl i s vezenou společností živ. Jeho život se i nadále ubíral tímto směrem. Za napoleonských válek měl prazvláštní čachry s erárním magacínem. Nakonec byl odsouzen ke třem létům vězení a jeho majetek byl zfendován. Po návratu ze žaláře nezachránil ani část svého majetku, a tak umírá v nájmu v domě čp. 36 na souchotiny. Janův otec Franc Pissani zemřel v roce 1788 aniž by stavbu hospodského domu dostavěl a chalupu Pissaniů kupuje v roce 1835 starý kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein a zakládá zde průmyslovou školu. Dnes je v tomto domě zvonařská dílna pana Manouška.


název: Zbraslav a Ottův slovník naučný.

autor: -RSw-záznam vložen:10.12.2005 12:05:11
Zbraslav a Ottův slovník naučný. Jaká je zde souvislost? Snad jen malá. Jan Otto, nakladatel a autor tohoto slovníku, se z důvodu jemu vlastních v roce 1873 usadil na Zbraslavi se svojí rodinou. Pronajal si dům na Závisti. Za zmínku jistě stojí, že s ním v tomto domě bydlel básník Hálek, taktéž se svou rodinou. V roce 1881 Jan Otto koupil malý domek, který se nacházel v ulici Žitavského. Zde pobýval až do roku 1912, kdy si nechal od architekta Otakara Novotného postavit velkou rodinnou vilu. Jan Otto nebyl jediným nakladatelem, který žil na Zbraslavi. Také Josef R. Vilímek, který byl šéfem velké nakladatelské firmy, jež měla mnoho společného s Ottovým nakladatelstvím. V roce 1894 Otto s Vilímkem uzavřeli smlouvu o vzájemné spolupráci. Josef Vilímek si také oblíbil Zbraslav a zvláště pak Závist. Snad možná proto zakoupil malou vilku, kterou nechal přestavět a pojmenoval ji "Ve stínu lípy". Tam žil se svou rodinou až do své smrti v r. 1938. Eduard Beaufort, nakladatel a majitel tiskárny, byl rovněž okouzlen místem zvaným Zbraslav. Roku 1930 zakoupil vilu od arch. Nechvíle postavenou v roce 1912. Beaufort k tomuto domu ještě přikoupil pozemek, který osázel ovocnými stromy. Vila se nachází pod vrchem Havlínem poblíž domu Vladislava Vančury. Eduard Beaufort v tomto domě žil až do své smrti v roce 1941. Tyto vilové domy, domnívám se, patří svým způsobem k zajímavým stavbám Zbraslavi. Je také zajímavé, kam až nás Ottův slovník naučný zavedl. Všechno se vším souvisí a obzvláště naše malá "Velká" Zbraslav.



STRANA: 8

napsal R.Svoboda webmaster www.zbraslavhistorie.info