Zbraslav
a její
historie
vzdálená
i
nedávná
je
na těchto
stránkách
již od roku
2003
logo
Zbraslavhistorie.info - stránky o historii městské části Praha - Zbraslav

celkem je registrováno 92 lidí. přihlášení | registrace

Zápisník

Napsáno v letech 2005 až 2011 poté nahrazeno facebookem

STRANA: 7

název: Gotická hlava ženy ze Zbraslavi.

autor: -RSw-záznam vložen:25.02.2006 14:25:14
foto Národní muzeum připravilo doprovodnou výstavu k projektu Kare IV. - císař z Boží milosti, který se koná v Obrazárně Pražského hradu. V Lapidáriu Národního muzea na pražském výstavišti je přístupná expozice Němí svědkové vlády Lucemburků, která je sestavena z originálů a kopií gotických plastik ze sbírek muzea. Výstava potrvá do 30. září a představí nově identifikovaná významná díla z depozitářů muzea. Mezi tato díla patří raně gotická hlava ženy, která pochází pravděpodobně ze zbořeného Zbraslavského kláštera. Také v Národním archivu v archivním areálu v Praze se koná doprovodná akce. Výstava probíhající od 20.4 do 21.5. 2006 je složená ze dvou částí a je převážně zaměřená na období vlády Karla IV. a Václava IV. První části bude dominovat soubor listin z archivního fondu a dva iluminované rukopisy - Gelnhasenův kodex a opis Zbraslavské kroniky ze Státního okresního archivu v Jihlavě. V druhé části budou prezentovány prostřednictvím kreseb, plánů, grafických listů a historických fotografií čtyři významné stavby lucemburského období - katedrála sv.Víta v Praze, hrad Karlštejn, chór chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně a Vlašský dvůr v Kutné hoře.


název: Zbraslavská madona v New Yorku

autor: -RSw-záznam vložen: 14.02.2006 20:25:14
foto Výstavu českého umění v obrazárně Pražského hradu předcházela expozice v New Yorku. Prezentaci českého umění a kultury takového rozsahu spatřily Spojené státy poprvé. Skvostem teto výstavy je podle slov komisařky výstavy Zbraslavská madona. K vidění jsou samozřejmě i další krásné exponáty. Autor výstavy, Jiří Fajt si nesmírně cení Zbraslavské madony z cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Považuje jí za logo této výstavy s názvem Karel IV. - císař z Boží milosti. Ve Zbraslavském klášteře byla pohřbena matka Karla IV. Eliška Přemyslovna. Z Karlova životopisu víme, že když se vracel roku 1333 z Itálie do Prahy vedly jeho první kroky na Zbraslav. S velkou pravděpodobností je madona pozdějším darem Karla IV. Zbraslavskému klášteru, kde bylo pohřebiště Přemyslovců. Výstava bude otevřena až do 21. května 2006 v obrazárně Pražského hradu, kam bude z důvodu dodržení teploty a vlhkosti vpuštěno vždy jen 180 lidí za hodinu a vstupné bude 270 kč.




název: Umělecká a lidová tvorba

autor: -RSw-záznam vložen:25.12.2005 16:08:14
foto Umělecká a lidová tvorba se zbraslavskou tematikou oslovovala jak v minulosti, tak v současnosti mnoho místních tvůrců. Z prvorepublikového období vzpomeňme například Jozu Koutného, který zvěčnil zbraslavská zákoutí ve svých, dnes již možná opomenutých, obrazech.
I dnes se mezi místními obyvateli najdou ti, kteří rádi promítnou zbraslavské rysy do své tvorby. Jedním z nich je i Zbraslavák, pan František Kadleček, který je nadšeným sběratelem a také zručným tvůrcem betlémů. V jeho sbírce se nacházejí exponáty, ve kterých je možno spatřit zbraslavské výjevy. Například na zveřejněném obrázku je betlém, do kterého je v pozadí zasazen kopec Havlín s kostelíkem sv. Havla. Pod ním se tyčí věž Husova sboru a zámecká brána. Uprostřed scenérie je umístěn křížek, jehož skutečná předloha se nachází na rozhraní ulic Elišky Přemyslovny a Košíkářská. V popředí celé kompozice je zvěčněna Adámkova kaplička spolu s neodmyslitelným betlémským procesí známých postaviček.
Při pohledu na takovouto tvorbu jistě nebudeme v první řadě hodnotit kvalitu uměleckou, ale hlavně hodnoty duchovní. Dílka takových autorů přináší především vzkaz našich předků našim potomkům.
Mějte místo, kde žijete rádi a krášlete jej pro krásu všem budoucím


název: Zbraslavská svázanost s Prahou

autor: -RSw-záznam vložen: 10.12.2005 14:00:53
foto Zbraslav ležící na soutoku řeky Vltavy a Berounky měla již od dávnověku potřebu být spjata s Prahou. První známky této potřeby by se mohly datovat do období založení Zbraslavského kláštera řádem Cisterciáků. Pomineme-li mnoho podstatných důvodů, proč zde Cisterciáci založili klášter, tak stále je zde skutečnost hrající roli při výběru tohoto místa, a to blízkost i dostupnost pražského sídla tehdejší mocenské třídy. V průběhu vývoje této oblasti se těmto požadavkům přizpůsoboval krajinný ráz. Potřebu být v kontaktu provázelo postupné budování infrastruktury. Započalo budování přívozu, cest a mostů. Roku 1743 vystavělo francouzské vojsko podél Vltavy novou cestu od Prahy na Zbraslav. Prolomením Barandovské skály byl umožněn snadnější přístup do Prahy. Zbraslav měla dva přívozy. Velký přívoz spojoval tzv. pasovskou silnici na řece Berounce. Malý přívoz byl na Vltavě proti Závisti. Vedle velkého přívozu stál dlouhý, loďkový, ze dřeva vyhotovený most postavený roku 1680. Roku 1810 byl most nahrazen novým, opět dřevěným. Počátkem 19. století byla zahrnuta do stavebního plánování pasovská ( dnes Strakonická ) silnice. V letech 1805 – 1814 byl vystavěn úsek od Prahy přes Chuchli ke Zbraslavi. Roku 1874 je vybudován průjezd Zbraslaví. Roku 1841 byl postaven most přes mrtvé rameno Berounky. V roce 1857 byl most dodatečně vyztužen z důvodů přepravy žulových kvádrů pro pomník Radeckého. Nynější železobetonový most, postavený mezi lety 1911 –13, je položený o něco výše, než byl původní dřevěný most. V průběhu 20. let na úseku mezi Malou Chuchlí a Zbraslaví byla vybudována ověřovací, tzv. americká silnice. V roce 1926 začala jezdit pravidelná linka Praha – Chuchle – Zbraslav a přepravovala cestující maximální rychlostí 30 km/h. Zdejší autobusovou dopravu provozovali soukromníci a rychle obnovovali vozy, takže na této trati jezdily i vozy takových českých značek jako Tatra a Škoda. Před druhou světovou válkou jezdily už na Zbraslav spoje města Prahy, které měly nejdříve konečnou stanici na Jungmannově náměstí a později u Štefánikových kasáren. Čilá autodoprava a časté projíždění okresních silnic soukromými auty i bezprostřední blízkost hlavního města vyžadovali také velké náklady na udržování okresních silnic, které v úhrnné délce 186.6 km probíhaly okresem. V roce 1926 stálo udržování 1m silnice, včetně personálu k udržování silnic, 6 Kč 58 hal. Již koncem třicátých let dvacátého století se uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy pražskými Elektrickými podniky. Uskutečnění záměru však trvalo ještě několik let . Rychlý rozvoj trolejbusové sítě se v roce 1954 prakticky zastavil. Poslední vybudovanou tratí byla trať ze Smíchova do Velké Chuchle (linka t-59). Nerealizovány zůstal i projekt Vinohrady - Žižkov - Náměstí M. Gorkého - Velká Chuchle – Zbraslav. Růst Prahy postupem času pohltil Zbraslav, která se stala její součástí. V současné době zbraslavský vývoj stále požaduje být ve spojení s pražským centrem. Dopravní obslužnost zde zajišťuje MHD provozovaná DPHMP. Zda je tento stav dostačující, nechci hodnotit. Faktem však nadále zůstává, že zbraslavské požadavky v této oblasti budou i do budoucna narůstat. Jedním z řešení je vize budoucnosti, která předpokládá expanzi pražského metra, jehož trasa F by spojovala Kobylisy s Velkou Chuchlí, Radotínem a Zbraslaví. Jak tento plán dopadne, nevíme. Víme ale, že na Zbraslav měly jezdit trolejbusy. Člověk míní, život mění.


název: Zbraslavská výstavba dříve a dnes.

autor: -RSw-záznam vložen: 10.12.2005 13:58:18
foto foto Mnozí by si mysleli že v místě zvaném Zbraslav, mnoho stavebních zajímavostí nenaleznou. Opak je pravdou. Již koncem devatenácté století si tu stavěli nákladné domy mezi něž patří například vila Planá růže.
V dvacátých letech dvacátého století Zbraslavská výstavba byla v tisku popisována takto: Na Zbraslavi jest stavební ruch čilý. Je také velmi zajímavý zejména tím, že tu buduje nejrozmanitější typy staveb: jednoduché, primitivní domečky vedle nádherných, přepychových vil, vysoké štíty, střechy a lomenice vedle plochých, rovných teras a střech. Nahoře nad městem vzniká celá kolonie nových domků a vilek a ve městě samém poslední zbytky parcel jsou zastavovány domy činžovními a obchodními (pana Plice, p. Kamaráda, p. Tomáška) anebo staré vily jsou bourány nahrazovány novými. Těchto nově stavěných vil pozornost zasluhuje zvláště bouračka a novostavba vily p. ředitele Hynaise, prováděná architektem Hynkem Svobodou, stavitelem ve Zbraslavi. Z nově projektovaných budou zajímavou jest tělocvična Sokola zbraslavského, projektovaná rovněž arch. H. Svobodou. ( Národní listy 1928). Na Zbraslavi projektovalo několik žáků slavného českého architekta J.Kotěry. Mezi tyto patří František Kavalír jehož dílem je známá zbraslavská vila jménem Růže. Otakar Novotný postavil honosný dům pro nakladatele J.Ottu, tzv. Ottovu vilu. Nalezneme zde i dům od architekta Kamila Roškota autor královské hrobky v katedrále sv. Víta.
Kotěrův žák a velmi významný architekt své doby Jaromír Krejcar, představitel avantgardní pražské architektury v období tzv. purismu a funkcionalismu. V Praze po sobě zanechal mnoho zajímavých památek. Roku 1909 navrhl Krejcar velkotržnici na Žižkově. Mezi jeho nejzdařilejší realizace patří Československý pavilon na výstavě v Paříži 1937, obchodní dům Olympic ve Spálené ulici, Vančurova vila na Zbraslavi nebo Gibianův rodinný dům v Bubenči.
Rekonstrukci zámeckého areálu projektoval Dušan Jurkovič. Projektoval řadu lázeňských budov v Luhačovicích (Janův dům, Chaloupka, Vodoléčebný ústav, Jestřábí, 1901-03; Slovenský dom, Slovenská búda, 1906; II. lázeňský dům, 1908), nejznámější je areál Na Pustevnách na Radhošti (1897-99). A co Zbraslav dnes? Například vzpomeňme citlivě provedenou rekonstrukci historicky vzácné Ottovi vily. Firma Subttera postupovala podle části zachované dokumentace uložené v archivu architektury Narod. tech. Muzea a podle dobových fotografií zachycující celek i detaily. I současná výstavba má co říci. Málo kdo ví že na Zbraslavi vyrostly stavby které jsou v nominaci prestižní architektonické soutěže Stavba roku 2005. Do této soutěže bylo vybráno patnáct nejlepších staveb realizovaných na území České republiky. Z této nominace se jen na Zbraslavi nachází tři stavby. Jeto bývalý hotel Vejvoda dnes jménem Patium, dále obytný komplex Zahradní čtvrť a Lahovický most přes řeku Berounku. A tak místo zvané Zbraslav budou naši potomci snad považovat za zajímavé.




STRANA: 7

napsal R.Svoboda webmaster www.zbraslavhistorie.info