Okresní soud
Pro okresní zbraslavský soud byla vystavěna nová budova v roce 1936, stavebníkem byl stát.Obec Zbraslav zakoupila pozemek za 248 000 kč od pí Císařovské a mimo to se zavázala zaplatit státu 300 000 za vyklizení staré soudní budovy, kde okresní soud sídlil od roku 1853 spolu s notářstvím a četnictvem. V nové budově byl umístněn okresní soud a katastrální měřičský úřad. Rovněž zde byla umístěna vazební věznice v uzavřeném oddělení. Na tehdejší dobu byla komfortně zařízena. Slavnostní předání objektu se uskutečnilo v neděli 28. listopadu 1936 v 10 hodin.
Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu ve Zbraslavi ze dne 16. VI. 1934, č. j. Nt V 48/34-3, aby byl dán souhlas s trestním stíháním senátora Jaroslava J. Horáka pro přestupek § 2 zák. č. 108/1933 0 ochraně cti (č. j. 11.700/34 předs.).
Návrh. Proti senátoru Jaroslavu J. Horákovi podal soukromou žalobu František Němec, nájemce hotelu v Řevnicích, pro výtku, že svoji živnost provozuje neslušným způsobem. Poněvadž jde o záležitost čistě soukromou, která není ve spojení s funkcí člena Národního shromáždění, navrhuje imunitní výbor, aby senát dal svolení k trestnímu stíhání senátora Jaroslava J. Horáka pro uvedený přestupek.
V Praze, dne 7. listopadu 1934.
Zpráva imunitného výboru o žiadosti okresného súdu v Zbraslavi zo dňa 10. februára 1931, č. j. Nt. 18 31/2 za súhlas k trestnému stíhaniu sen. Márie Stejskalovej pre prečin podľa §u 279 a priestupok podľa §u 312 a §u 14 zákona č. 135/67 r. z. (č. 3302/31 preds.).
Skutková podstata. Podľa oznámenia zemského četníckeho veliteľstva v Prahe sen. Márie Stejskalová sa dopustila prečinu podľa §u 279, poťažne priestupku podľa §u 312 tr. z. a §u 14 zákona čís. 135/1867 r. z. tým spôsobom, že dňa 27. januára 1931 v Zbraslavi neposlechla výzvy k rozchodu, naviedla demonštrantov, aby sa shlkli k odporu proti četníctvu, urazila slovami starostu a úradníkov obce a iných verejných orgánov, chcela donútit robotníkov pracujúcich pri mestskej núdzovej práci k opusteniu tejže a konečne usporiadala nepovolený tábor ľudu a sprievod cez město.
Návrh. Imunitný výbor navrhuje, aby nebolo vyhovené žiadosti okresného súdu v Zbraslavi a aby senát nedal súhlas k trestnému stihaniu sen. Márie Stejskalovej pre trestný čin podľa §u 279 a §u 312 tr. z. poťažne podľa §u 14 zák. čís. 135/1867 r. z.
Odôvodnenie. I keby bola pravda, že sen. Mária Stejskalová dňa 26. januára 1931 vyzvala nezamestnaných v Zbraslavi, aby sa nepodujali práce za nepriaznivých podmienok určených radou mesta pre práce núdzové a aby nenastúpili prácu dňa 27., ale aby jednotne demonštrovali oproti výšuvedenému nesprávnemu rozhodnutiu mestskej rady, čo sa aj skutočne stalo, v tomto prípade jednala ako členka zákonodarného sboru a svojím jednaním neprekročila oné hranice, ktoré sú pre zákonodarcu povolené, a preto jej jednanie nemôže podliehat ustanoveniam trestného zákona. Tým zasa, že dňa 27. januára 1931 robotníkov, ktorí prácu skutočne nastúpili, prehovárala k tomu, aby opustili núdzovú prácu prevzatú za nepriaznivých podmienok a aby sa dostavili pred mestský dom, pri ktorej príležitosti prehovorila k táboru počtom asi 150 ľudí, v ktorej reči poukázala na vady rozhodnutia mestskej rady, a potom keď dav bol rozptýlený, posluchačstvo zasa ďalej sosbierala a k nemu zasa rečnila, v ktorej reči používala urážlivých slov proti starostovi a ostatným mestským orgánom, a vyzvala dav, aby sa odobral pred súd oslobodit zadržaného Procházku, prekročila síce hranice zákonom dovolené, ale vzhľadom na to, že všetky tieto jednania podnikla vo spojitosti svojho zákonodarného jednania a výzva zostala beztoho bezvýslednou, lebo posluchačstvo pozostávajúce z niekoľko osôb výzve sen. Márie Stejskalovej nevyhovelo, rozišlo sa a voči vrchnosti nepoužilo žiadných násilností, a vzhľadom na to, že aj sama sen. Mária Stejskalová, keď sa četníci priblížili, dobrovoľne upustila od svojho jednania, vstúpila do autobusu a vzdialila sa s miesta činu, imunitný výbor neshľadal dostatočných príčin k tomu, aby imunitné právo sen. Márie Stejskalovej suspendoval a doporúčal senátu svolenie k jej trestnému stíhaniu.
V Prahe, dňa 9. júna 1931. Šelmec v. r., predseda.Dr. Zoltán Farkas v. r.,
Návrh senátora Františka Modráčka a soudruhů na poskytnutí státní pomocí postiženým krupobitím a průtrží mračen na okresech Smíchov, Zbraslav, Brandýs n./Lab. a Jílové. V neděli dne 31. května 1931 byly shora jmenované okresy na četných místech postiženy krupobitím a průtrží mračen. Úroda byla více jak z poloviny úplně zničena. Nejvíce postiženy byly katastry obcí Chejnice, Zbuzany, Ořech, Řeporyje, Třebonice, Stodůlky a Dobříč. Dále obce Hodkovice, Jesenice, Zdiměřice, Zlatníky, Měšice, Kojetice a Mratín. Hlavně domkáři a malí lidé, kteří vlastní kousek políčka, jsou krutě touto živelní pohromou postiženi. Obytná stavení jsou zadlužena a zaměstnání v továrnách není.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní: Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod způsobených krupobitím a průtrží mračen v naznačených okresech dala škody vyšetřiti a zjistiti, všem postiženým prominula, předepsané daně na rok 1931 včetně daně z obratu, bezúročně posečkala a u nejpotřebnějších také dala odepsati starší dlužné daně, opatřila postiženým osiva, umělá hnojiva a steliva a sjednala slevu na dovoz těchto potřebných věcí, a konečně také poskytla účinnou a rychlou finanční pomoc aspoň těm poškozeným, jejichž existence je touto živelní pohromou dotčena.
V Praze, dne 10. června 1931. Modráček, Johanis, Havlena, Zimák, Novák Ant., Filipínský, Habrman, Havránek, Petřík,Časný, Koukal, Kříž.