zámek Komořany

Před vznikem zámku byly Komořany rozděleny na dva dvory. Jeden z těchto dvou dvorů daroval Václav II. Zbraslavskému klášteru. Za husitských válek roku 1420 byly oba dvory zničeny a vypáleny. Komořanský dvorec již nebyl obnoven a dvorec Zbraslavského kláštera byl zabaven. Tímto se majetek dostal k rukám nižší šlechty a až v roce 1589 zbraslavský opat vyplatil Komořanský dvůr ze zástavy a poté jej prodal. Majitelem se stal Václav Sturma z Hirschfeldu, místosudí království českého. Václav Sturma se na tomto místě usadil a nechal zde zbudovat tvrz. Jádro tvrze je zachováno ve sklepích dnešního zámku. Tvrz zdědil v roce 1595 jeho syn, který ji měl v držení dvanáct let a v roce 1607 prodal Komořany Adamu Radnickému ze Zhoře. Roku 1612 se Komořany vrátily do držení rodiny Sturmů. Jáchym Sturma byl roku 1618 účastníkem protihabsburského povstání a po Bílé hoře jeho majetek byl zkonfiskován. Roku 1638 byly Komořany zpět v držení zbraslavského kláštera. Sturmové se domáhali navrácení majetku, ale nebylo jim vyhověno. Zbraslavský klášter nechal tvrz v 18 stol. přebudovat na zámek pro potřeby zbraslavských opatů. Z tohoto období je zachováno přízemí, část křídla a věž. Po zrušení kláštera kupuje roku 1825 od náboženského fondu zbraslavský konvent, včetně Komořanského zámku, kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein. Syn a dědic Karel Oettingen-Wallerstein v roce 1866 prodává Komořanský zámek rytíři z Albertů. Začátkem 20. století se stává vlastníkem zámku zakladatel Modřanských strojíren Ing. Karel Schulz. Mezi lety 1921 až 1922 byla navržena přestavba celého zámku architektem Čenským. Podle tohoto návrhu byla uskutečněna jen jednoduchá přestavba křídla, které bylo zvýšeno o jedno patro a přestavba věže, která byla používána jako vodárna. Po smrti Karla Schulze v roce 1932 vlastní Komořanský zámek stát. Do roku 1948 byla vlastníkem Spořitelna česká a od roku1948 do roku 1957 KSČ.