STRUČNĚ O ZBRASLAVI
Zbraslav se nachází jižně od Prahy (dnes je součástí Prahy) v údolí Vltavy na soutoku s Berounkou a je vstupní bránou do Povltaví a Posázaví. Zbraslav leží mezi 49. a 50. stupněm severní šířky a mezi 14. a 15. stupněm východní délky. Dolní část Zbraslavi se nachází v nadmořské výšce 195 m a horní část 240 m. O založení Zbraslavi, ve staročeštině nazývané jerem Zbraslaus, což znamenalo sídlo nebo dvorec Zbraslavův, kromě několika hypotéz není známo nic určitého. Jedna z mnohých hypotéz uvádí, že zakladatelem Zbraslavi mohl být syn sv. Václava jménem Zbraslaus či Zebreslaus, což bylo v období rozšiřování panství Přemyslovců k Vltavě. Jiným možným zakladatelem mohl být syn Slavníkův, Proboslav, z kmene Slavníkovců. Tento rod historici takto nazvali podle prvního historicky doloženého knížete Slavníka. Zde vyvstává domněnka, že hranice území Slavníkovců mohla jít přes Zbraslav v místech kopce Havlína (původně zvaného Osek), kde mohlo stát hraniční sídlo. Další hypotézou je, že Zbraslav mohl založit vladyka Zbraslav, potomek rodu bájného Bivoje, který zde vystavěl svůj dvorec. V tomtéž období Zbraslavův bratr Ród založil dvůr nad řekou Mží (Berounkou). Tato místa byla nazývána podle jejich zakladatelů. Z této hypotézy vyplývá domněnka, že Zbraslav a Radotín by patřili k nejstarším osadám v Čechách. Dále tato hypotéza uvádí, že vladyka Zbraslav odkázal všechny pozemky kladrubským benediktinům. První historická zmínka o Zbraslavi pochází z roku 1115 ze zakládací l istiny Kladrubského kláštera. Historickým faktem je, že Václav II. zde nechal založit klášter a první mniši byli vysláni z Kladrubského kláštera. Václav II. po založení kláštera toto místo nazval Aula Regia (síň královská). Zbraslav byla často označována jako město královské, což by značilo, že Zbraslav je postavené město na půdě královské a králem založené. Zbraslav byla však majetkem církve, potažmo majetkem kláštera. Jako městys je Zbraslav označována až v berní rule po roce 1653.
tip k přečtení
osobnosti – Emanuel Voska
Kapitán Emanuel Voska Emanuel Voska *4.12. 1875 Kutná Hora, †1. dubna 1960 Praha Život v rodném městě Rodným městem Emanuela Vosky byla Kutná Hora, kde se 4. listopadu roku 1875 narodil. Tak jako jeho otec byl kameníkem, tak i Voska se dal na stejný obor. Po čase začal pracovat jako kamenosochař. Této činnosti se věnoval do svých 19 let. Podstatný obrat v jeho životě nastal když vystoupil se svým projevem na kutnohorské schůzi sociální demokracie. Ve svém projevu kritizoval špatné poměry žen, pracující v továrně na tabák v nedalekém Sedlci. Jeho nevybíravý projev nebyl akceptován přítomným policejním komisařem, který další průběh celého shromáždění okamžitě ukončil.Po tomto incidentu byl Voska předvolán k výslechu. Zde se setkává okresní hejtmanem Suchánkem, který se k celému případu staví shovívavě. Sděluje Voskovi, že nemůže zaručit nepodstoupení jeho případu vyšším instancím, kde by jeho postoje byly posuzovány jako pobuřování. Okresní hejtman případ prozatímně klasifikoval jako mladickou nerozvážnost a doporučil Voskovi jako nelepší řešení emigraci Odchod do emigrace V okamžiku kdy Voska pochopil že se ocitl na indexu nežádoucích osob, které jsou obviňovány s protirakouské revoluční činnosti, uvažuje o emigraci. A tak odchází za hranice monarchie, až po čase ukončí své putování ve Spojených státech amerických. Jeho život v USA začíná v New Yorku, kam přišel se čtyřmi dolary v kapse a bez znalosti anglického jazyka. Po čase se seznamuje s českou komunitou a v roce 1895 si bere za manželku českou krajanku Annu Ročňákovou. Mají spolu tři dcery Lauru, Otýlii, Villu a syna Artura. Již v…
číst více
