Archeologický výzkum areálu zámku

Plán nalezený v báni kostelní věže v Mokropsech, který zaznamenává půdorys a pohled na zbraslavský klášterní kostel. O středověké podobě kláštera bohužel mnoho nevíme, neboť zmizel z převážné části z povrchu země. O pozůstatcích středověkých budov víme tedy pouze z terénních výkopů provedených ve zbraslavském areálu.Tento výzkum údaje na plánu v zásadě potvrdil.

audio: PhDr. Michal Tryml z archeologického oddělení Národního památkového ústavu v Praze hovoří o nálezu základů Zbraslavského kláštera. Autor: Adriana Krobová – ČRo Leonardo 2010

Výzkum v areálu bývalého Zbraslavského kláštera, probíhal v rámci stavebních úprav v areálu prakticky po celou dekádu, zachytil téměř souvislé osídlení lokality od neolitu až po zničení kláštera. Závěrečná etapa výzkumu proběhla u kostela sv. Jakuba .

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1976, číslo výzkumu: LVI PRAHA 5 – ZBRASLAV ZBRASLAVSKÝ ZÁMEK – (Pražský sborník historický XII, 1980, s. 236-255 – ZÁCHRANNÉ ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY V PRAZE V LETECH 1976 A 1977). V r. 1976 byly zahájeny práce na generální rekonstrukci a přestavbě inženýrských sítí na zámku ve Zbraslavi. Barokní zámek stojí dnes přibližně v místech, kde byl koncem 13. a počátkem 14. stol. postupně zbudován jeden z nejvýznamnějších českých klášterů, cisterciácký klášter Aula Regia, jehož zakládací listinu vydal Václav II. dne 10. srpna 1292. Klášter zanikl v 17. stol. a jeho přesná poloha a rozloha nejsou známy. Vzhledem k důležitosti lokality zajistil kolektiv pracovníků Pražského střediska státní památkové péče (H. Ječný, Zd. Dragoun, M. Tryml) průběžný dohled nad postupem výkopových prací. Průzkumové práce byly omezeny na začištění a dokumentaci terénních situací odkrytých stavbou, takže poznatky byly značně mezerovité a neumožňovaly v danné etapě výzkumu vytvoření celkového obrazu historie vývoje lokality. Kanalizační rýhy na nádvoří dnešního zámku zachytily základové zdivo kostela cisterciáckého kláštera, konkrétně základy severní řady pilířů lodi. Výkopy porušily i východní závěr kostela, kde byly odkryty základy jedné z kaplí, kterými byl kostel na východě ukončen. Při začišťování profilů výkopů se ukázalo, že osídlení místa je značně starší. Zjištěny byly objekty a kulturní vrstvy datované pravěkou keramikou (knovízská kultura) i časně slovanské osídlení 8. a 9. stol.

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1984, číslo výzkumu: CLXIX (35/84)PRAHA 5 – ZBRASLAVZBRASLAVSKÝ ZÁMEK. V letech 1984 – 85 probíhal v souvislosti s rekonstrukcí tzv. zámečku v severovýchodní části areálu záchranný výzkum v trasách výkopů inženýrských sítí a v místech nově zřizovaných suterénních prostor. Kromě nálezů pravěkých (neolit, bylanská kultura) byla zachycena zahloubená chata pražského typu s pecí v severovýchodním rohu. Raně středověký horizont přinesl nálezy keramiky 12. – 13. stol. V severní části západního křídla tzv. zámečku bylo odkryto do výše 13 řádek (160 cm) zdivo z vápencových kvádříků s ojediněle dochovanými zbytky podřezávaného spárování. Torzo románské kamenné stavby, již dříve odhalené stavebně historickým průzkumem, bylo tak zachyceno v podstatně větším rozsahu a dovoluje do těchto míst lokalizovat kamennou zástavbu předcisterciácké etapy vývoje areálu. Z rozebíraných mladších zazdívek byla získána početná kolekce cihlových, opukových a pískovcových architektonických fragmentů, pocházejících z gotického kláštera a kostela. Výkop severně od kostela sv. Jakuba zachytil v několika úrovních patrně středověký hřbitov. Z celkového počtu 12 odkrytých pohřbů nepřineslo 11 žádné nálezy. Výjimku tvořil stratigrafickynejstaršíhrob,zahloubenýdo pravěkého sídlištního souvrství, který obsahoval v nohách pohřbeného dítěte hradištní hrnek s nepravidelnou několikanásobnou vlnicí. Sledování výkopů inženýrských sítí potvrdilo základní stratigrafiilokality,existenci hřbitova i navýchodní a jižnístraně kostela sv.Jakuba a v severní části areálu zjistilo i hranu terasy nad starým tokem Berounky.

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Prazerok: 1989, číslo výzkumu: 14/89PRAHA 5 – ZBRASLAVZBRASLAVSKÝ ZÁMEK. Sledování výkopů inženýrských sítí zaznamenalo mezi severním křídlem zámku (dnes budovy Národní galerie) a bývalým řečištěm Berounky (dnes slepé rameno) více než 2 m mocné křemencové zdivo, které evidentně představuje severní ukončení středověkého východního křídla klášterních budov. Nerovnoběžnost zachyceného zdiva s osou klášterního kostela dává vzniknout výrazně ostrému úhlu severovýchodního nároží kvadratury a znovu tak potvrzuje věrohodnost tzv. mokropeského plánu.

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 1991, číslo výzkumu: 14/91 PRAHA 5 – ZBRASLAV ZBRASLAVSKÝ ZÁMEK, KOSTEL SV. JAKUBA. V souvislosti s definitivním uložením přemyslovských ostatků v kostele sv. Jakuba proběhl na jaře 1991 záchranný archeologický výzkum ve výkopu 3,2 × 1,8 m v ose chrámu. Výkopem byla odkryta nevelká hrobka (1,5 × 0,5 m), jejíž vnitřní stěny tvořily pečlivě opracované pískovcové kvádry a jejíž dno bylo zachyceno pouze 80 cm pod dnešní podlahou v úrovni asi 198,00 m n. m. S ohledem na rozměry hrobky, její nevelkou hloubku, centrální umístění v ose kostela v místě křížení hlavní a příčné lodi a konečně stratigrafickou situaci je možné hrobku považovat za původní místo uložení přemyslovských ostatků po barokní výstavbě kostela sv. Jakuba. Z těchto důvodů byla zjištěná hrobka použita i při soudobém umístění ostatků. Z pohřbů uložených v barokním kostele byly odkryty části dvou koster. Hrobka i hroby proťaly historické zvrstvení terénu, které tvořil horizont raně středověký (povrch 198,54 m n. m.), mladohradištní (198,42 m) a pravěký (198,14 m) a v severní části výkopu narušily zdivo z lomového kamene se značným podílem větších valounů a likvidovaly místa dotyku tohoto zdiva s vrstvami historického nadloží tak, že nemohl být zjištěn jejich vzájemný vztah. Narušené zdivo nevykazovalo jednoznačně určitelnou líc a pokračovalo mimo plochu výkopu. Jeho zvláštní skladba s hojným použitím valounů nasvědčuje tomu, že spíše než o pozůstatky gotické fáze kostela sv. Jakuba může jít o torzo předcisterciácké zástavby. Ze zásypu hrobky pochází kolekce gotických architektonických fragmentů a zlomků gotických okenních skel. zdroj:Národní pamatkový ústav Praha