Databáze osobností

1…Jan Otto
Jan Otto žil v letech 1841 – 1916. Usídlil se na Zbraslavi již v roce 1873 spolu se svou rodinou v pronajatém domku na Závisti. V tomto domě žil též Vítězslav Hálek. V roce 1881 koupil Jan Otto přízemní vilku obrácenou k Vltavě. Zde rodina pobývala až do roku 1912, kdy architekt Otakar Novotný postavil velkou rodinou vilu. Jan Otto vlastnil jedno z největších vydavatelství. Byl zakladatelem časopisu Zlatá Praha, obnovitelem časopisu Světozor, mnohé časopisy tiskl – např. Lumír, Osvěta. V jeho tzv. knihovnách a sbírkách – Světová knihovna, Ruská knihovna, Laciná knihovna národní – vycházela řada děl známých i těch méně známých. Jan Otto byl též velkým příznivcem divadla. Tehdejší ochotnický soubor ho jmenoval čestným členem. Své stěžejní dílo „Ottův slovník naučný“ vydal v průběhu let 1889 – 1909.To, že starší Riegrův Slovník naučný by bylo třeba nahradit novějším a důkladnějším, si v 1. polovině 80. let uvědomovali nejvíce Tomáš Masaryk a mladý nakladatel Jan Otto. Otto na jaře 1884 pověřil Jakuba Malého, bývalého redaktora Riegrova slovníku, sestavením koncepce nového díla, ale Malý v březnu 1885 zemřel. Po něm uzavřel Otto nakladatelskou smlouvu 22. 9. 1885 s Masarykem; Masaryk měl podle ní řídit redakci slovníku. Jednotlivé oblasti poznání měli na starosti odborní redaktoři, jejichž výběr byl složitý, protože leckdy existovala averze mezi staršími univerzitními profesory a mladými spolupracovníky Athenaea, kteří měli být jádrem Masarykova týmu. Entuziasmus, jímž Masaryk strhl ostatní spolupracovníky, zpochybňoval J. Goll, který poukazoval na nevyzrálost některých vědních oborů v českém prostředí. Vydávání slovníku mělo začít v roce 1886 a dokončeno mělo být během nejvýše osmi let. Ale boj o pravost Rukopisů vše značně zkomplikoval a zbrzdil. Jan Otto se dostal do zoufalé situace, neboť vybudovaný okruh spolupracovníků byl rozhádán a Masaryk se stal v čele redakce neúnosným. Ani O. Hostinskému jako Masarykovu nástupci se nepodařilo bojkot starších vědeckých osobností zlomit. Nakonec byla sestavena namísto šéfredaktora kolektivní redakce ze starých, kterou na oplátku ignorovali mnozí Masarykovi přívrženci. Ani úporná přesvědčovací snaha podnikatele Otta řadu z nich nezískala. Slovník naučný byl ukončen posledním 28. dílem v roce 1908. Dodnes je největší českou prací tohoto typu a dokonce se dočkal reprintu a počítačové verze. Doporučujeme k přečtení překrásnou knihu Jan Otto autora Jaroslava Švehly.

2…Vítězslav Hálek
Vítězslav Hálek žil v letech 1835 – 1874. Na Zbraslavi pobýval jen krátce. Žil v malém domku, čp. 84 na Závisti. Na průčelí domu byla též pamětní deska. Bohužel dům padl za oběť povodni v létě 2002. Hálka okouzlila zdejší příroda a klid, rád sedával na březích Vltavy a pozoroval voraře. Čerpal zde jistě inspiraci pro mnohá svá díla. Za zmínku stojí např. sbírky lyrických veršů – V přírodě, Večerní písně nebo sbírka povídek – Na statku a v chaloupce. studoval akad. gymnázium a filozofii, po studiích se cele věnoval literatuře a novinářství redigoval časopis Lumír, Zlatou Prahu, pracoval pro Národní listy, s Nerudou založil časopis Květy svou literární práci začínal lyrickoepickými skladbami jako Alfréd, Krásná Lejla, Dědicové Bílé hory apod., věnoval se také dramatické tvorbě Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, či nedokončený Jiří z Poděbrad největší literární hodnoty se však značí v jeho povídkové a především lyrické básnické tvorbě; i přes jistou idealizaci jsou jeho povídky Poldík rumař, Muzikantská Liduška, Na vejmínku, Na statku a v chaloupce či Pod pustým kopcem stále čtivé, velice realistické a prokazují jeho výbornou znalost života na venkově;velký úspěch měla básnická sbírka Večerní písně a tři řady lyrických básní V přírodě. Posledně jmenované dílo patrně převážně napsal na Zbraslavi

3…Petr Žitavský
Petr Žitavský – Přesné datum narození není známo. Narodil se v rozmezí let 1260-1270. Zbraslavským opatem byl v letech 1316 – 1338. Jeho Kronika zbraslavská je po Kosmově kronice nejdůležitějším historickým pramenem z doby posledních Přemyslovců. Je zároveň nejobsáhlejším dílem své doby. Kromě popisu místních událostí nabízí různá historická fakta v daleko širším kontextu. Zabírá období vlády Přemysla Otakara II., Václava II. a Jana Lucemburského. Petr Žitavský a jeho dílo je důkazem, že tehdejší panovníci měli ve svých diplomatických službách osoby povolané, se skutečným rozhledem v politice, historii a diplomacii.

4…Dr. miroslav Tyrš
Dr. Miroslav Tyrš – (1832 – 1884) býval hostem Zbraslavi pouze v letních měsících. Na tyto vzácné chvilky upozorňuje pamětní deska na domě čp. 65 na nábřeží. Miroslav Tyrš se věnoval přírodním vědám, estetice, antické kultuře. Byl zakladatelem masové tělesné výchovy a tělovýchovné metody. Základní myšlenkou bylo budování těla i ducha. Jako zakladatel Sokola též publikoval v časopisech Sokol a Sborník sokolský. Méně známá je skutečnost, že přednášel na technice a byl výraznou univerzitní osobností.

5…Jan Kaška
Jan Kaška (1810-1869) se narodil na Zbraslavi. Do naší kulturní historie se nesmazatelně zapsal jako vynikající herec, ale také jako spisovatel a překladatel. Zbraslavské prostředí mu bylo inspirací pro nejedno dílo – např. Hezká pletačka, Nesmělý ženich. Kaška se nejdříve vyučil krejčím, později odešel do Prahy, kde se věnoval herectví. Jeho svérázné komické sklony u něj objevil J. K. Tyl a angažoval ho ve svém divadle. Odtud odešel spolu s celým souborem do divadla Stavovského. V roce 1842 se Kaška vydává na profesionální hereckou dráhu. Své herecké schopnosti a nadání uplatnil v rolích komických i charakterních. – např. role Kalafuny ve Strakonickém dudákovi, senátor Brabantio v Shakespearově Othelovi. Zemřel v roce 1869 jako člen Prozatímního divadla. Pokračovatelem Kaškových ideálů je také obnovené zbraslavské ochotnické divadlo nesoucí jeho jméno. Vzpomínkou na tohoto velikána našeho obrozeneckého divadla je pamětní deska na jeho rodném domě (dům v dnešní Kaškově ulici).

6…Vladislav Vančura
Vladislav Vančura (1891 – 1942) zpočátku působil na Zbraslavi jako lékař a až později se začal věnovat pouze psaní. Z jeho děl vyberme např. Pekař Jan Marhoul, Kubula a Kuba Kubikula, Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Útěk do Budína, Luk královny Dorotky, Obrazy z dějin národa českého. Vladislav Vančura zemřel v roce 1942 v koncentračním táboře. Dodnes nese ulice, v níž bydlel se svou rodinou, jeho jméno a na jeho památku zde také stojí pomník s bustou. Jeho žena Ludmila byla vyhlášenou zbraslavskou lékařkou. Dcera, Alena Santarová, pracovala jako redaktorka. Svou tvorbu zaměřila na malé čtenáře.

7…Adam Zalužanský ze Zalužan
Adam Zalužanský ze Zalužan (1555 – 1613) byl profesorem botaniky, přednášel řečtinu, latinu a věnoval se lékařským vědám. Na Závisti založil botanickou zahradu. Rudolfem II. byl povýšen do rytířského stavu díky svému botanickému spisu Herbarium. Kvůli své velké lásce k Lidmile se vzdal hodnosti děkana a působil poté již jen jako lékař vyhlášený též svými znalostmi bylinkářství. K jeho velké lásce se váže pověst Dub a lípa Zalužanských.

8…Otakar Nickerle
Málo známá je skutečnost, že Zbraslav se svým okolím hrála důležitou roli v pracovním životě Otakara Nickerle. Tento přírodovědec žijící v letech 1838 – 1920 se věnoval především entomologii. V okolí Zbraslavi trávil spoustu času, zejména toho pracovního. Jeden z důležitých přírodovědných objevů učinil právě zde. Nalezl mravenčí královnu rodu Anergates atratulu, což je vzácný druh mravenců, který na práci v mraveništi kromě svých vlastních soukmenovců najímá také tzv. mravenčí otroky rodu Tetramorium. Velká část výsledků sběratelské činnosti Otakara Nickerle pochází právě z okolí Zbraslavi a mnoho z jeho nálezů najdeme v přírodopisných sbírkách Národního muzea .

9…Josef R. Vilímek ml.
Josef Richard Vilímek, šéf velkého nakladatelství, žil v letech 1860 – 1938. Vyučil se u otce, praktické zkušenosti získává v zahraničí. V roce 1886 přebírá nakladatelský podnik po svém otci. Nakladatelství ve Spálené ulici bylo roku 1889 zničeno požárem. Obnoveno je roku 1901. Mnohé ho pojilo s druhým velikánem Janem Ottou. Produkce nakladatelství dosahuje rozmachu za J.R.Vilímka ml., který se zaměřuje spíše na lidové vrstvy. Jádro tvořila lepší lidová četba. Cílevědomě vydává literaturu pro děti a mládež s vysoce kvalitní úpravou. Stavěl na předplatném pro školy. Vydává časopis /Malý čtenář/, který je prvním profesionálně vydávaným časopisem pro děti a mládež. Jako první u nás zakupuje vydavatelská práva včetně originální ilustrace na romány Julese Vernea. Roku 1891 vydává cestopis / Z Prahy k Baltickému moři v balónu /. Tento let v balónu J.R. Vilímek opravdu uskutečnil s kapitánem Godardem téhož roku, i když cílem cesty byla původně Moskva. Dále například vydával detektivní novely, ilustrované romány či humoristické knihy, ale také mapy, průvodce a jízdní řády. Vilímek žil se svou rodinou ve vilce nazvané „Ve stínu lípy“ na Závisti. Jeho otec skoro 50 let redigoval Humoristické listy založené již roku 1858. Jeho ostrá satira však byla příčinou mnoha potíží s tehdejšími rakouskými úřady.

10…Eduard Beaufort
Nedaleko vrchu Havlína se roku 1830 usadil další z nakladatelů, který spojil svůj život se Zbraslaví, a to Eduard Beaufort. Roku 1884 založil tento nakladatel tiskárnu, kde se jako první v tehdejším Rakousku používal sázecí stroj Linotype s českou klávesnicí. Beaufort byl jedním s těch, kteří prosazovali osmihodinovou pracovní dobu typografů. V roce 1903 založil první slévárnu písmen. Vydával např. Přítel domoviny, Levná ilustrovaná knihovna, publikoval díla moderních českých autorů i díla Sienkiewicze, Vernea a mnohých dalších.

11…Saša Rašilov
Saša Rašilov 1891 – 1995 byl vyučeným typografem. Později vystupoval v různých kabaretech a poté se stal hercem Národního divadla. Nejdříve bydlel na lodi ukotvené nedaleko Národního divadla, teprve roku 1931 se usadil na Zbraslavi ve vilce nedaleko Vltavy. jeho charakterní a především komické role se zapsaly nesmazatelně do filmové historie i do našich srdcí. Kromě herectví se též pokusil o scenáristiku – film Přijdu hned. Široká rodina Saši Rašilova žije ve vilce romanticky nazvané /Mamince/ dodnes.

12…Jaromír Vejvoda
Jaromír Vejvoda (1902 – 1988) je zřejmě nejznámějším člověkem, který svůj život spojil se Zbraslaví. Vejvoda složil přes padesát skladeb, z nichž nejznámější je Škoda lásky z roku 1929. Ve světě je známější pod názvem Roll out the barrels a říká se, že tato píseň „pomohla vyhrát 2. světovou válku“. Mnoho národů si tento nápěv přivlastnilo a mnoho lidí ve světě si dodnes myslí, že je to právě jejich národní. Vejvodova kapela, jíž byl Jaromír Vejvoda členem od svých čtrnácti let také přispěla k šíření vlastenectví. Několik let si jí objednávali krajané z Vídně na své plesy. Důstojnou vzpomínkou na slavného skladatele je v dnešní době také festival Vejvodova Zbraslav, který se každoročně koná koncem září. Několik let je nedílnou součástí zbraslavských kulturních tradic a získal si renomé nejen v tuzemsku. Každoročně se na festivalu objeví i některý ze zahraničních dechových orchestrů. Na hladkém průběhu festivalu se kromě pořádající agentury Orfea nemalou měrou podílejí potomci Jaromíra Vejvody, ale také Zbraslavská kulturní společnost.

13…Kapitán Emanuel V. Voska
další články
Kapitán Emanuel V. Voska účastník I. odboje v Americe, spoluzakladatel Československého červeného kříže a sociálně demokratický publicista, byl vlastenec i dobrodruh jehož zásluhy si vysoce cenil i prezident T. G. Masaryk . Svou činností se podílel na položení základů nového Československého státu. Spolupracoval také s porf. T.G. Masarykem, který v té době byl hlavním představitelem malé a ale vlivné realistické strany. Emanuel Voska odešel koncem 19. století do Spojených států, kde díky své podnikavosti značně zbohatl. Do Evropy se vrací v období kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku a válečný konflikt se postupně rozšiřuje po celé Evropě. Evropě se chtěl přesvědčit o pravém stavu situace a při této příležitosti uskutečnil setkání s T.G. Masarykem. Při této návštěvě probíhala diskuse o válce a o boji proti Rakousku. Zde také vyvstala myšlenka o založení kurýrní služby mezi Čechami a zahraničím, kterou by zorganizoval Voska z Čechoameričanů kteří navštěvují starou vlast. Krajané v Americe měli svojí činnost soustředit na Rakousko-uherské diplomaty. Po návratu z Evropy se stal nejbližším spolupracovníkem František Kopecký, který byl úředníkem rakousko-uherského generálního konzulátu. Voska začal získávat zadržené dopisy a úředně tajné dokumenty, které předával britskému námořnímu atašé kapitánu Guyi Gruntovi, který v USA koordinoval veškerou zpravodajskou činnost. Voska zadržoval také rakousko-uherské vládní peníze od různých konzulátů a snažil se znemožňovat konfiskaci majetku v Čechách na Slovensku všude kde se jednalo o slovanské země v rámci Habsburské monarchie. Mezi lety 1914 – 1915 vytvořil Voska ze své iniciativy organizaci, kterou pověřoval různými úkoly, které měli odhalovat nezákonnou činnost Centrálních mocností a tím zvyšovat význam Čechů pro boj Spojenců. Chtěl přesvědčit americké občany o nepřátelských úmyslech Němců a Rakušanů a naopak o nezbytnosti americké pomoci státům Dohody. Američtí češi byli ve stálem kontaktu s T.G.M. v Londýně. Voska byl pověřen úkolem aby zajistil rakousko-uherské pasy pro Masarykovi kurýry v Londýně. Voska získal od Kopeckého působícího na rakousko-uherském konzulátu pětadvacet vyplněných a šest čistých pasů. Emanuel Voska v Americe podnikal mnoho dalších činností proto aby podpořil odboj proti rakouské monarchii.Po vstup USA do války, předal Voska úřadům veškeré své materiály, aby mohly snáze pátrat po německých a rakouských vyzvědačích a sabotérech. V létě 1917 ho vyslaly do Ruska, aby se pokusil překazit nástup bolševikům, což se mu už nepodařilo.Ke konci války se vrátil do amerických služeb a v hodnosti kapitána zpravodajské služby vedl některé operace v Evropě. Po vzniku Československa řídil americkou potravinovou pomoc nové republice. Dvacátá a třicátá léta prožil jako slavný a bohatý podnikatel v nově založené Československé republice.Jeho podnikatelská činnost zasáhla i Zbraslav. Mezi lety 1923- 24 nechal postavit v ulici Žitavského novou budovu, v které provozoval hotel známý pod jménem Hotel Ritz. Později byl nájemcem tohoto zbraslavského hotelu p. Šejnoha. Postupem času se provoz stával nerentabilním, pravděpodobně z důvodů blízkosti hotelu Vejvoda. Po ukončení nájemní smlouvy s p. Šejnohou, Voska daroval hotel Ritz legionářům jako rekreační středisko. Před druhou světovou válkou bydleli v tomto bývalém hotelu utečenci před Hitlerem. Emanuel Voska také koupil na Zbraslavi vilu, kterou nechal původně postavit nakladatel Jan Otto. Kdy se stal Voska majitelem tohoto domu není přesně známo, ale v roce 1927 žádal kapitán Voska o povolení přístavby verandy mezi hotelem Ritz a Ottovou vilou. Podle plánů měla veranda vést obloukem mezi severními částmi obou budov na sloupové konstrukci ve výši prvního patra.Tato spojovací veranda nebyla nikdy postavena.Občas k němu zajížděl do vily na Zbraslav i prezident T. G. Masaryk. Na přelomu let 1934-35 prodává kapitán Voska tuto vilu státu. Roku 1936 kapitán Voska začal organizovat humanitární pomoc pro Španělsko kde vypukla vzpoura proti nové vládě vyšlé z parlamentních voleb. Také začal vydávat nový časopis Španělsko. Na počátku nacistické okupace Voska se svou rodinou uprchl do Spojených států. Ve Spojených státech pomáhal získávat lidi do nově se tvořící americké výzvědné služby OSS. On sám se uplatnil v úřadu pro válečné informace OWI. V tomto úřadu byl pověřen vykonáváním špionáže. Roku 1943 byl vyslán do Istambulu, odkud navázal spojení se Slovenskem a s protektorátem. Pracoval tam dva roky. Po návratu do republiky se pustil sedmdesátiletý Voska opět do podnikání a do společenského života. Po roce 1948 byl novou vládnoucí mocí považován za nebezpečného vyzvědače a v roce 1950 zatčen STB a zanedlouho byly zatčeny i jeho tři dcery. On sám byl obviněň ze špionáže ve prospěch USA. Jeho jméno figurovalo v procesu s Rudolfem Slánským. Po čtyřech letech vyšetřovací vazby odsoudili Emanuela Vosku na deset let do žaláře. Do vězení mu nesměli příbuzní posílat ani balíčky s potravinami. Již hodně starý Voska byl víc nemocný než zdravý, přesto rodina žádala o jeho propuštění. Žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že vězeň nebyl dostatečně převychován. Teprve začátkem roku 1960 mu trest byl ze zdravotních důvodů na šest měsíců přerušen. Kapitán Emanuel voska 1. dubna umírá doma mezi svými, ale stále ještě jako vězeň.

14…V.J.Picek
V.J.Picek studoval gymnázium a práva po zřízení okresního úřadu na Zbraslavi v roce 1854 byl jmenován do jeho čela a působil zde do roku 1867 podporoval vzdělání, jeho přispěním vznikla na Zbraslavi v roce 1858 školní knihovna velká část jeho básnické tvorby byla směrována mládeži řadu písňových textů vytvořil na hudbu zbraslavského učitele Karla Truhelky, spolupracoval s Františkem a Janem Škroupovými, vytvořil i jeden z textů na hudbu pozdější hymny z dodnes známých písní Čechy krásné, Čechy mé, Bývali Čechové, Já jsem Slovan tělem, duší, Písně dcery ducha mého sepsal dvě dramata – Vilém Rožmberk a Král Vratislav na Moravě – žádné se nedočkalo většího úspěchu