100. výročí začátku první světové války

Napsáno v roce 2014 k 100. výročí začátku 1. světové války

Připomínáme si sté výročí začátku první světové války. Velká válka zasáhla téměř celý svět a zahynulo v ní zhruba deset milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů. Vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d’Este v bosenském Sarajevu, ale politické napětí v Evropě sílilo již dlouho před tím.

Už 26. července povolalo Rakousko-Uhersko první záložníky a o dva dny později vyhlásilo Srbsku válku. Během první světové války muselo do armády narukovat milion českých mužů. Bojovali na srbské frontě, v Rusku a v Itálii. Domů se jich nevrátilo skoro 140 tisíc. Zbraslavští muži nebyli výjimkou a mnozí se již do svého rodného místa nevrátili.

Na jejich počest byl na Zbraslavském náměstí zbudován pomník věnovaný obětem první světové války od akademického sochaře J. F. Žáka. Podnět k výstavbě dal Svaz čsl. legionářů a 7. srpna 1921 bylo rozhodnuto, aby byl postaven pomník k uctění památky padlých vojínů a legionářů v první světové válce a současně jako připomínka obnovení státní samostatnosti.

Zbraslavský pomník byl budován za svépomoci občanstva a celou práci organizoval Výbor pro postavení pomníku, který s prací započal v roce 1921. Po četných rozhovorech, návrzích a názorech byla přijata koncepce na postavení pomníku, kterou vypracoval tehdejší starosta města Václav Vejvoda se svými přáteli, mezi než patřil i kapitán Emanuel Voska.

Jméno Emanuela Vosky je dnes téměř neznámé. Přesto byl v letech první světové války esem mezi špiony. V USA vybudoval účinnou kontrašpionážní síť a jako důstojník americké armády v letech 1918-1919 řídil středoevropské oddělení zpravodajské sekce generálního štábu USA. Kapitán Emanuel Voska v období první republiky strávil určitou část svého života na Zbraslavi, kde si v ulici Žitavského koupil vilu (tzv. OTTOVA VILA) a postavil zde hotel Ritz. Na Zbraslavi Vosku navštěvovalo mnoho významných osobností, mezi něž patřil i prezident T. G. Masaryk. Emanuel Voska přispěl i značnou finanční částkou k vybudování Zbraslavského památníku.

Základním článkem pomníku je velký přírodní žulový balvan, který našli členové výboru v řece Vltavě nad Kamýkem proti rybářské samotě „u Vrbu“. Místo bylo vzdáleno asi 80 km od Zbraslavi. Žulový balvan vážící 500 metr. centů bylo nutno vyzvednout z řečiště a naložit na zvláštní sáně zbudované ze silných dřevěných trámů. Bylo nutno také zbudovat nový velký prám, který měl nosnost 700 metr.centů. Po velkých obtížích a námaze byl balvan naloděn, pak bylo nutno v zimě práce přerušit, pokračovalo se v nich na jaře r. 1922 a dne 23. července 1922 připlula loď na Zbraslav. Kámen pak byl pomocí zařízení zapůjčeného Pražskou paroplavební společností dopraven na Zbraslavské náměstí. Poté byl zbudován velký betonový podstavec, na který byl balvan uložen a před balvan postavena bronzová socha, jejíž autorem je akademický sochař Josef Žák z Prahy. Do bronzové podoby sochu odlila firma Bratři Bartákové z Libně. Betonový podstavec si vyžádal 70 m3 betonové směsi.
Práce si vyžadovala značného nákladu, nebylo dostatek peněz, a proto byl pomník dostaven a veřejnosti odevzdán v roce 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku Čsl. republiky.

Na pylonech postavených na straně žulového balvanu byla uvedena jména 89 padlých v 1. světové válce, z nichž jedno jméno – Antonín Štajmar – bylo odstraněno, poněvadž se po dvaceti letech, v roce 1939, vrátil z ciziny na Zbraslav. O mnohých padlých není ani známo, kde jsou pohřbeni. Až po mnoha letech je možné tyto informace získat díky zpracování historických údajů různými organizacemi zabývajícími se první světovou válkou. Například u jména Karel Dolejší a Václav Soukup se podařilo získat informace, že tito muži narukovali do rakousko-uherské armády a poté přešeli do čsl. legií.

Informace získaná na základě výpisu z databáze Památníku Čestná vzpomínka, o. s. :
Dolejší Karel, střelec 8. stř. pluku. Narozen 12.7.1890, Praha-Žižkov. Příslušen v Praze-Zbraslavi. V čs. legiích od 6.8.1917. Zemřel 15.1.1919 v nemocnici v Jekatěrinburgu na zánět ledvin. Pohřben pravděpodobně v Jekatěrinburgu. Soukup Václav, střelec 12. roty 2. stř. pluku. Narozen 1.11. 1891, Praha- Zbraslav. Příslušen tamtéž. V čs. vojsku od 12.7.1917. Padl 18.6.1918 u Trojicka.

Dne 1.července 1928 byl na západní části náměstí odhalen, odevzdán veřejnosti a předán do opatrování obce pomník ve světové válce padlým a následkem válečných útrap zemřelým vojínům a legionářům. Do pomníku byl vložen památní spis který se nachází v podstavci pomníku.

pořadí	Příjmení	Jméno	povolání	narození	zemřel	Místo úmrtí	Útvar rakousko-uherské armády	Místo úmrtí dle VÚA	Bojiště dle VÚA	Poznámka
1	Antoš	Antonín	dělník	1891	1916	Praha
2	Babička	Antonín	dělník	1893	1915	Přímoří	pěší pluk 35	Slame Planina, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
3	Babička	Josef	dělník	1886	8.11.1915	Rusko	zeměbranecký pěší pluk 8	Rudka, Rusko	severní fronta (ruské bojiště)
4	Babička	Václav	dělník	14.7.1880	26.7.1915	Zámos	pěší pluk 56	Zamość, Ruské Polsko	severní fronta (ruské bojiště)
5	Bambas	Jan	zedník	2.2.1875	28.6.1915	Prohl. za mrtvého	pěší pluk 53	Niš, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
6	Bednář	Václav	lakýrník	1896	29.1.1917	Halič		Jamnica, Halič
7	Belšán	Václav	obuvník	1874	1919	Srbsko
8	Berounský	František	obuvník	1883	1918	Zbraslav
9	Berounský	Martin	cukrář	1882	1915	Rusko
10	Bílek	Antonín	dělník	1879	1920	Prohl. za mrtvého
11	Blažek	František	cihlář	1886	1914	Prohl. za mrtvého	zeměbranecký pěší pluk 8	Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
12	Bollardt	Karel	truhlář	1880	1915	Rusko
13	Brambora	Václav	obuvník	1874	1914/ 31.3.1915	Srbsko	pěší pluk 102	Bitola, Srbsko, v zajetí	jižní fronta (srbské bojiště)
14	Braniš	František	obuvník	1884	1914	Rusko
15	Císař	Jindřich	čalouník	10.7.1884	26.8.1915	neuvedeno	zeměbranecký pěší pluk 8	Nezvěstný/prohl. za mrtva	jižní fronta (srbské bojiště)
16	Císařovský	Josef	zedník	1897	1917	Itálie
17	Císařovský	Antonín	stroj. zámečník	1899	1918	Praha
18	Čáp	Alois	pekař	13.7.1892	25.8.1918	Rusko	28.zem.p.pl.	raněn u vsi Tavatuj, pohřben v Čeljabinsku	Čs. legie v Rusku	legionář
19	Dědek	Václav	pekař	1890	25.6.1915	Bukovina	náhradní prapor čs.pěšího pluku 28	Zanneczin, Halič	severní fronta (ruské bojiště)
20	Dolejší	Karel	lakýrník	12.7.1890	15.1.1919	Rusko	28.p.pl.	nem. Jekatěrinburk, zápal ledvin	Čs. legie v Rusku	legionář
21	Drastil	Jan	kovář	1881	3 11 1916	Lublaň	Pěší pluk 48, strana 22/I.	Lublaň, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
22	Drchota	Vlastimil	účetní	1882	22 3 1915	Skopilie	zeměbranecký pěší pluk 8	Skopje, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
23	Ebert	František	mlékař	1877	1920	Zbraslav
24	Ejem	František	tesař	1875/1890	1920/ 26.11.1914	Zbraslav	zeměbranecký pěší pluk 8	??	??
25	Eyberger	Karel	lestí	1883	30 9 1914	Srbsko	?	Banovo Polje, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
26	Feder	Robert	obchodník	1887	1915/ 30.8.1914	Srbsko	náhradní prapor čs.pěšího pluku č.28	Soturzyn, Halič	severní fronta (ruské bojiště)
27	Firbacher	František	číšník	1897	1918	Itálie
28	Hlavatý	Josef	zříz. paropl.	1882	14 2 1916	Itálie	?	Monte St.Michaelo, Itálie	Italská fronta
29	Hlavatý	Karel	truhlář	1884	1917	Itálie
30	Holátko	Antonín/Anton	zahradník	1894	2 12 1916	Přímoří	?	italská fronta Berija, Přímoří	Italská fronta
31	Chalupecký	Václav	sedlář	1893	1917	Praha
32	Chlumský	Prokop	stroj. zámečník	1886	1916	neznámo
33	Jandera	Karel	zedník	1886	1916/ 14.12.1914	Srbsko	čs.pěší pluk 28 str.28	Zeoke – Vreoci, Lazarevac, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
34	Jandera	Karel	sladovník	1889	1915	Rusko
35	Kadeřábek	Josef	dělník	1897	1919	Slovensko
36	Kalenda	Jan	obuvník	1877	11 7 1916	Rus. Polsko	pěší pluk 28	nezvěstný, Rusko	severní fronta (ruské bojiště)
37	Kalous	Karel	stavit. asistent	1892	10 12 1914	Vel. Bjorkov	?	Velký Bjovkov, Ruské Polsko	severní fronta (ruské bojiště)
38	Kapitán	Antonín	tesař	1878	1915	Zbraslav
39	Klomínek	František	soustruž. kovu	1897	1919	Slovensko
40	Klučina	Jaroslav	lakýrník	1896	13 4 1921	Zbraslav	8.zem.p.pl.	zemřel v posádkové nemocnici v Praze	Čs. legie v Rusku	legionář
41	Král	Josef	výrobce cementu	1887	1915	Maďarsko
42	Krištůfek	Jan	povozník	1881	1918	Kotor
43	Krištůfek	Antonín	zedník	1886	1918	Itálie
44	Krištůfek	František	tesař	1882	neuv.	Srbsko
45	Lapka	Josef	hostinský	1879	3 9 1917	Rusko		nemocnice Lidravka u Paramonavo-Danská oblast, Rusko
46	Malý	Václav	obuvník	1873	1915	Srbsko
47	Marek	Jan	soustruž. kovu	1891	1914	Rusko
48	Mestek	Jaroslav	zámečník	1894	1917	Zbraslav
49	Mrázek	Emanuel	zahradník	1888	1916	Rusko
50	Nechyba	Václav	dělník	1881	1916	Přímoří
51	Novák	Václav	klempíř	1883	1924	Zbraslav
52	Novotný	Karel	obchodník	1877	1923	Zbraslav
53	Pašek	František	rolník	1891	1918	Itálie
54	Pašek	Josef	sladovník	30.12. 1890	16 3 1915	Hodonín		záložní nemocnice Hodonín
55	Procházka	Josef	bednář	1895	1915	Rusko
56	Procházka	Josef	dělník	1888	1914	Rusko
57	Rubíček	Ludvík	zedník	1884	1914	Itálie
58	Řehák	Karel	zámečník	14.11. 1886	16.9.1914/19.9.1914	Srbsko	zeměbranecký pěší pluk 8	Nezvěstný/prohl. za mrtva	jižní fronta (srbské bojiště)
59	Řehák	Stanislav	klempíř	1889	31 1 1916	Itálie	pěší pluk 8	zajat. tábor Fornelli Ksinara, Itália	Italská fronta
60	Říha	Karel	krejčí	1891	22. listopad 1914	Srbsko		Ljazarevjac, Srbsko
61	Soukup	Gustav	jatecký	1872	27.2.1915/27.8.1915	Srbsko	domobranecký prapor 58	Bitola (Bitolja), Srbsko, v zajetí	jižní fronta (srbské bojiště)
62	Soukup	Jan	zámečník	1889	1920	Rusko
63	Soukup	Václav	topič	1891	1918	Rus. Polsko
64	Soukup	Josef	kamnář	1884	3 4 1915	Prohl. za mrtvého	??	Stebnícka Huta, okres Bardejov (Esztebnekhuta), vrch Hucisko	severní fronta (ruské bojiště)
65	Šafránek	Josef	učitel	1889	4 11 1914	Srbsko	zeměbranecký pěší pluk 8	Dernavište (Juvaniště)	jižní fronta (srbské bojiště)
66	Šárka	Emanuel	pekař	1888	1917/ 15.9.1914	Prohl. za mrtvého	??	Żniatyn – Poturzyn, Lublin, Ruské Polsko	severní fronta (ruské bojiště)
67	Šárka	František	truhlář	1892	16 9 1917	Prohl. za mrtvého		prohlášen za mrtva
68	Šindelář	Alois	cihlář	1872	1914	Srbsko
69	Špaček	František	MgPh lékárník	1886	1918	Rumusko
70	Štáf	František	malíř	1881	1915	Srbsko
71	Štajmar	Antonín	klempíř	1890	1918	Oděsa
72	Štajmar	František	bednář	1887	1918	Praha
73	Šustr	Josef	krejčí	1874/1875	7 2 1915	Srbsko	??	Bitola, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
74	Toušek	Jan	účet. poddůst.	1889	4 10 1917	Gorice		Malé Lázně, Gorice-Přímoří
75	Vágner	Karel	rotmistr	1895	1921	Zbraslav
76	Váňa	Antonín	zahradník	1891	1917	Albánie
77	Vejvoda	Josef	keramik	1895	1915	Zbraslav
78	Vejvoda	Karel	tesař	1878	1916	Itálie
79	Vejvoda	Karel	zedník	1883	17 9 1914	Srbsko		Patašnice, Srbsko
80	Vízek	Julius	truhlář	1896	1919	Zbraslav
81	Vízek	Václav	zámečník	1867	1918	Zbraslav
82	Vodička	František	zedník	1873	1922	Zbraslav
83	Vodrážka	Karel	krejčí	1874 (1876)	15 3 1915	Srbsko	??	Bitola, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
84	Volf	Josef	dělník	1897	1918	Zbraslav
85	Voršilák	Bedřich	lodník paropl.	22.4.(?)1887	1915/2.až 14.12.1914	Srbsko	??	Zeoke – Vreoci, Lazarevac, Srbsko	jižní fronta (srbské bojiště)
86	Vrátný	František	stroj. zámečník	1875	1920	Prohl. za mrtvého
87	Žák	Václav	zedník	1885	10 9 1916	Albánie	náhradní prapor čs.pěšího pluku 28	Elbasan, Albánie	Albánie
88	Žížala	Antonín	cihlář	1878	1918	Itálie
89	Žoha	Antonín	úředník	1894	1917	Zbraslav

 

 

Finanční náklad na pomník byl asi 75.000 Kčs, který byl uvedeným výborem opatřen sbírkami, výnosy různých podniků, karnevalů a subvencemi jen 11.978 Kčs. Socha s odlitím si vyžádala nákladu 23.372.12 Kčs, vyzvednutí kamene 16.546.20 Kčs, doprava balvanu lodí 6.799.60 Kčs atp. Pokud by se vzaly v úvahu čas, který věnovali zbraslavští občané na budování pomníku, a náklady na pomůcky a dřevo, které zapůjčila zbraslavská pila, bylo by možno stanovit náklad na vybudování pomníku na 200.000 Kčs. Umělecká a historická hodnota pomníku je ovšem značně vyšší.

 

 

 

 

napsal R.Svoboda webmaster www.zbraslavhistorie.info