Zbraslav
a její
historie
vzdálená
i
nedávná
je
na těchto
stránkách
již od roku
2003
logo
Zbraslavhistorie.info - stránky o historii městské části Praha - Zbraslav

celkem je registrováno 92 lidí. přihlášení | registrace

Chrám Panny Marie

Chrám Panny Marie na Zbraslavi

Základní kámen chrámu Panny Marie byl položen druhého dne po korunovaci Václava II. za českého krále (3. června roku 1297). Zbraslavský dóm byl zamýšlen jako nové pohřebiště starobylého královského rodu Přemyslovců.

Fotogalerie

Král Václav učinil bohu slib, že odčiní popravu svého otčíma Záviše z Fankelnštejna a založí klášter řehole cistercké. Plavil se z Prahy a na soutoku Vltavy s Berounkou se mu zalíbilo. Románský kostel sv. Havla na vrchu Havlín tehdy již stál. Král zde nechal zbudovat klášter zvaný Aula Regia. Formální založení kláštera proběhlo v roce 1292. Listinou z 10. srpna ohlásil král Václav II. úmysl zřídit ve Zbraslavi klášter Cisterciáku, jemuž dal jméno Síň královská (Aula Regia). Klášter nebyl běžný svým založením a už názvem byla zdůrazněna vazba k panovnickému rodu. Zbraslav byla zamýšlena jako nové pohřebiště starobylého královského rodu Přemyslovců. Druhého dne po korunovaci Václava II. za českého krále (3. června roku 1297) zde byl položen základní kámen zbraslavského chrámu coby královská hrobka. O výjimečnosti chvíle svědčila přítomnost magdeburského arcibiskupa Heřmana a dalších šesti biskupů. Sám panovník toho dne v základech chrámu pasoval 240 mužů na rytíře. Zbraslavský chrám (dóm) Nanebevzetí Panny Marie patřil v gotickém období k největším v Čechách. Velký gotický dóm se do dnešních dob nezachoval. Místo pohřebiště Přemyslovců dnes označuje socha sv.Václava umístěná v současné době v přístupné části zahrady zbraslavského zámku. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl bazilikálního typu, trojlodní, s přistavovanou čtvrtou boční lodí podobně jako ve Zlaté Koruně, kde je klášterní kostel architektonicky nejbližší zbraslavskému kostelu. Měl strohý obdélníkový obvod s pravoúhlou apsidou lemovanou věncem kaplí, tvořenými pěti stranami osmiúhelníka oddělenými od sebe silnými příčnými zdmi. V průčelí příčné lodě byl portál, který zde sloužil jako brána mrtvých. Nešlo jen o obvyklý hlavní vchod ani východ z konventu na hřbitov, ale o bránu z vnějšího světa do místa věčného odpočinku. Reprezentativnost vchodu byla dána tím, že pohřby králů byly stejně slavnostní jako jejich korunovace či svatby. Délka kostela byla asi 100 m při srovnání s kostelem sedleckým, který je dlouhý 95 m. Tímto se zbraslavský chrám řadí k tehdejším největším kostelům v Čechách. Jako stavební materiál byl použit pískovec a opuka. Pískovec se těžil mezi Lochkovem a Slivencem. Kvalitní opuka byla těžena ve Vidouli. Celý prostor ve stejné výšce jak v hlavní, tak v příčné lodi i v kněžišti, které je poměrně krátké, je novou kvalitou v české tvorbě. Daleko víc než v Sedlci a ve Zlaté Koruně jsou zde obvodové stěny prolamovány okny s profilovanými ostěními. Uvnitř chrámu byly vybudovány jednotlivé hroby. Nový průzkum zodpověděl otázku, že zde nebyla centrální hrobka. Hroby umístěné v chrámu byly zhruba u míst, kde nyní stojí jezdecká socha sv. Václava. Průzkum prováděný v letech 1976 – 80 dovolil do určité míry rekonstruovat jak půdorysnou, tak prostorovou dispozici chrámu, která se shoduje s výkresy nalezenými v roce 1850 v Horních Mokropsech při opravě věže tamního kostela. Plán zachycuje patrně ideální stav zbraslavského chrámu i konventu po jeho gotické dostavbě. Z dostupných pramenů potvrzených průzkumem ještě víme, že jako první byl vybudován chór a příčná loď, a to právě v čase, kdy byl chrám nucen sloužit k uložení těla svého zakladatele. Zesnulý král byl i s pohřebními insigniemi uložen v ještě nevysvěceném chrámu, do hrobky na nejčestnějším místě ve středu kostela. Tumbu s ostatky překrýval náhrobek. Později dala královna Eliška ozdobit hrob kovovou sochou. Z královského pohřebiště, kde se ukládalo ještě za Lucemburků, se nedochovalo takřka nic. Ze stavby chrámu zničeného za husitských bouří se zachovalo jen několik fragmentů. Například opuková hlavice s motivy vinné révy, jejíž vynikající umělecká kvalita dokládá výjimečnost této stavby. Drancování neušli ani královské hrobky, takže skromné kosterní relikty, zejména tři lebky, které se po léta uchovávali ve zbraslavském kostele sv. Jakuba. Ty byly časem připisovány Václavu II., Václavu III. a Elišce Přemyslovně. Moderní antropologické zkoumání potvrdilo, že v případě Václava II. a Elišky Přemyslovny to opravdu mohou být jejich tělesné pozůstatky, ale třetí lebka Václavu III. rozhodně nepatří. Teprve archeologický průzkum nám řekl něco více o zmizelém chrámu Panny Marie a pohřebišti Přemyslovců na Zbraslavi.

* www.zbraslavhistorie.info

Fotogalerie