Zbraslav
a její
historie
vzdálená
i
nedávná
je
na těchto
stránkách
již od roku
2003
logo
Zbraslavhistorie.info - stránky o historii městské části Praha - Zbraslav

celkem je registrováno 91 lidí. přihlášení | registrace

100. výročí začátku první světové války

Napsáno v roce 2014 k 100. výročí začátku 1. světové války


Zbraslavský pomník na náměstí

pomník věnovaný obětem první světové války, od akademického sochaře J. F. Žáka.

související odkazy:
Zbralavské pomníky a památníky - více zde| Kapitán Emanuel Voska - více zde| 80. výročí zbraslavského pomníku - více zde

Fotogalerie

Připomínáme si sté výročí začátku první světové války. Velká válka zasáhla téměř celý svět a zahynulo v ní zhruba deset milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů. Vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v bosenském Sarajevu, ale politické napětí v Evropě sílilo již dlouho před tím.

Už 26. července povolalo Rakousko-Uhersko první záložníky a o dva dny později vyhlásilo Srbsku válku. Během první světové války muselo do armády narukovat milion českých mužů. Bojovali na srbské frontě, v Rusku a v Itálii. Domů se jich nevrátilo skoro 140 tisíc. Zbraslavští muži nebyli výjimkou a mnozí se již do svého rodného místa nevrátili.

Na jejich počest byl na Zbraslavském náměstí zbudován pomník věnovaný obětem první světové války od akademického sochaře J. F. Žáka. Podnět k výstavbě dal Svaz čsl. legionářů a 7. srpna 1921 bylo rozhodnuto, aby byl postaven pomník k uctění památky padlých vojínů a legionářů v první světové válce a současně jako připomínka obnovení státní samostatnosti.

Zbraslavský pomník byl budován za svépomoci občanstva a celou práci organizoval Výbor pro postavení pomníku, který s prací započal v roce 1921. Po četných rozhovorech, návrzích a názorech byla přijata koncepce na postavení pomníku, kterou vypracoval tehdejší starosta města Václav Vejvoda se svými přáteli, mezi než patřil i kapitán Emanuel Voska.

Jméno Emanuela Vosky je dnes téměř neznámé. Přesto byl v letech první světové války esem mezi špiony. V USA vybudoval účinnou kontrašpionážní síť a jako důstojník americké armády v letech 1918-1919 řídil středoevropské oddělení zpravodajské sekce generálního štábu USA. Kapitán Emanuel Voska v období první republiky strávil určitou část svého života na Zbraslavi, kde si v ulici Žitavského koupil vilu (tzv. OTTOVA VILA) a postavil zde hotel Ritz. Na Zbraslavi Vosku navštěvovalo mnoho významných osobností, mezi něž patřil i prezident T. G. Masaryk. Emanuel Voska přispěl i značnou finanční částkou k vybudování Zbraslavského památníku.

Základním článkem pomníku je velký přírodní žulový balvan, který našli členové výboru v řece Vltavě nad Kamýkem proti rybářské samotě "u Vrbu". Místo bylo vzdáleno asi 80 km od Zbraslavi. Žulový balvan vážící 500 metr. centů bylo nutno vyzvednout z řečiště a naložit na zvláštní sáně zbudované ze silných dřevěných trámů. Bylo nutno také zbudovat nový velký prám, který měl nosnost 700 metr.centů. Po velkých obtížích a námaze byl balvan naloděn, pak bylo nutno v zimě práce přerušit, pokračovalo se v nich na jaře r. 1922 a dne 23. července 1922 připlula loď na Zbraslav. Kámen pak byl pomocí zařízení zapůjčeného Pražskou paroplavební společností dopraven na Zbraslavské náměstí. Poté byl zbudován velký betonový podstavec, na který byl balvan uložen a před balvan postavena bronzová socha, jejíž autorem je akademický sochař Josef Žák z Prahy. Do bronzové podoby sochu odlila firma Bratři Bartákové z Libně. Betonový podstavec si vyžádal 70 m3 betonové směsi.
Práce si vyžadovala značného nákladu, nebylo dostatek peněz, a proto byl pomník dostaven a veřejnosti odevzdán v roce 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku Čsl. republiky.

Na pylonech postavených na straně žulového balvanu byla uvedena jména 89 padlých v 1. světové válce, z nichž jedno jméno - Antonín Štajmar - bylo odstraněno, poněvadž se po dvaceti letech, v roce 1939, vrátil z ciziny na Zbraslav. O mnohých padlých není ani známo, kde jsou pohřbeni. Až po mnoha letech je možné tyto informace získat díky zpracování historických údajů různými organizacemi zabývajícími se první světovou válkou. Například u jména Karel Dolejší a Václav Soukup se podařilo získat informace, že tito muži narukovali do rakousko-uherské armády a poté přešeli do čsl. legií.

Informace získaná na základě výpisu z databáze Památníku Čestná vzpomínka, o. s. :
Dolejší Karel, střelec 8. stř. pluku. Narozen 12.7.1890, Praha-Žižkov. Příslušen v Praze-Zbraslavi. V čs. legiích od 6.8.1917. Zemřel 15.1.1919 v nemocnici v Jekatěrinburgu na zánět ledvin. Pohřben pravděpodobně v Jekatěrinburgu. Soukup Václav, střelec 12. roty 2. stř. pluku. Narozen 1.11. 1891, Praha- Zbraslav. Příslušen tamtéž. V čs. vojsku od 12.7.1917. Padl 18.6.1918 u Trojicka.


Dne 1.července 1928 byl na západní části náměstí odhalen, odevzdán veřejnosti a předán do opatrování obce pomník ve světové válce padlým a následkem válečných útrap zemřelým vojínům a legionářům. Do pomníku byl vložen památní spis který se nachází v podstavci pomníku.


Fotogalerie

Počet fotografií v galerii: 21




Finanční náklad na pomník byl asi 75.000 Kčs, který byl uvedeným výborem opatřen sbírkami, výnosy různých podniků, karnevalů a subvencemi jen 11.978 Kčs. Socha s odlitím si vyžádala nákladu 23.372.12 Kčs, vyzvednutí kamene 16.546.20 Kčs, doprava balvanu lodí 6.799.60 Kčs atp. Pokud by se vzaly v úvahu čas, který věnovali zbraslavští občané na budování pomníku, a náklady na pomůcky a dřevo, které zapůjčila zbraslavská pila, bylo by možno stanovit náklad na vybudování pomníku na 200.000 Kčs. Umělecká a historická hodnota pomníku je ovšem značně vyšší.

napsal R.Svoboda webmaster www.zbraslavhistorie.info