STRUČNĚ O ZBRASLAVI
Zbraslav se nachází jižně od Prahy (dnes je součástí Prahy) v údolí Vltavy na soutoku s Berounkou a je vstupní bránou do Povltaví a Posázaví. Zbraslav leží mezi 49. a 50. stupněm severní šířky a mezi 14. a 15. stupněm východní délky. Dolní část Zbraslavi se nachází v nadmořské výšce 195 m a horní část 240 m. O založení Zbraslavi, ve staročeštině nazývané jerem Zbraslaus, což znamenalo sídlo nebo dvorec Zbraslavův, kromě několika hypotéz není známo nic určitého. Jedna z mnohých hypotéz uvádí, že zakladatelem Zbraslavi mohl být syn sv. Václava jménem Zbraslaus či Zebreslaus, což bylo v období rozšiřování panství Přemyslovců k Vltavě. Jiným možným zakladatelem mohl být syn Slavníkův, Proboslav, z kmene Slavníkovců. Tento rod historici takto nazvali podle prvního historicky doloženého knížete Slavníka. Zde vyvstává domněnka, že hranice území Slavníkovců mohla jít přes Zbraslav v místech kopce Havlína (původně zvaného Osek), kde mohlo stát hraniční sídlo. Další hypotézou je, že Zbraslav mohl založit vladyka Zbraslav, potomek rodu bájného Bivoje, který zde vystavěl svůj dvorec. V tomtéž období Zbraslavův bratr Ród založil dvůr nad řekou Mží (Berounkou). Tato místa byla nazývána podle jejich zakladatelů. Z této hypotézy vyplývá domněnka, že Zbraslav a Radotín by patřili k nejstarším osadám v Čechách. Dále tato hypotéza uvádí, že vladyka Zbraslav odkázal všechny pozemky kladrubským benediktinům. První historická zmínka o Zbraslavi pochází z roku 1115 ze zakládací l istiny Kladrubského kláštera. Historickým faktem je, že Václav II. zde nechal založit klášter a první mniši byli vysláni z Kladrubského kláštera. Václav II. po založení kláštera toto místo nazval Aula Regia (síň královská). Zbraslav byla často označována jako město královské, což by značilo, že Zbraslav je postavené město na půdě královské a králem založené. Zbraslav byla však majetkem církve, potažmo majetkem kláštera. Jako městys je Zbraslav označována až v berní rule po roce 1653.
tip k přečtení
zbraslavské jarmarky
JARMARKY NA ZBRASLAVI V době velké hospodářské tísně a zvlášť po vodní katastrofě, která zastihla Zbraslav v únoru 1799, uvažovali otcové města jak pomoci obecní pokladně a obyvatelstvu a usnesli se vyprosit na úřadech svolení ke konání pravidelných výročních trhů čili jarmarků. Nejvyšším dekretem ze dne 25. řijna 1799 bylo našemu městečku povoleno držet dva jarmarky do roka. Rychtář Lepšík a konšelé, chtějíce dát o tom povědomost širému okolí, požádali redaktora Krameria, aby ve svých novinách otiskl oznámení. Čtenáři se dozvěděli, že městys Zbraslav má povoleny dva výroční trhy. První se konal v roce 1800 v pondělí po sv. Janu a připadl na 19. května. Po dvaceti letech byly získány termíny dalších dvou trhů. Pro trhovce z okolí i pro mistní měla obecní správa připraveny stánky, z nichž vybírala určitý poplatek. Vybírání tohoto poplatku bylo pronájímáno dražební cestou některému z místních usedlíků. Vté době činil poplatek z koně nebo krávy na trh přivedené 4 krejcary, z většího stánku 6, z menšího 4 a za každé vypůjčené prkno 2 krejcary. Hrnčíř, který rozložil zboží na zemi, zaplatil také 4 krejcary, nitkářka jen jeden, protože ji k vyložení zboží postačila vlastní nůše. Jarmark se konal na rynku. Jednotliví trhovci byli vyloženy podle drhů zboží. Na prostranství před pivovarem byli kožešníci, ševci, hrnčíří, naproti zdruhé strany silnice stály boudy perníkářů, za nimi byli tkalounkaři, nítaři a klempíři. Kolem soch sv. Jana Nepomuckého (tato socha byla později z náměstí odstraněna) se rozložili badnáři. Při východní straně námestí se prodávalo zboží střižné a podél domů…
číst více