zajímavosti

J.R Vilímek ze Zbraslavi v létajícím balonu
V roce 1891 se v Praze konala jubilejní zemská výstava, která byla otevřena od 15. května a skončila po pěti měsících. Zpestřením průběhu této výstavy byla vzduchoplavba pánů Surcoufa a Godarda, kteří sem byli pozváni z Paříže. První let uskutečnil Surcouf s menším balonem 24. července a o pár dní později své vzduchoplavecké umění předvedl i Godard s velkým balonem jménem Victor Hugo. Francouzi prováděli pro návštěvníky výstavy vzlety v upoutaném baloně nebo i volné lety. Na konci výstavy vzduchoplavec Godard odstartoval se čtyřmi pasažéry mezi nimiž byl i obyvatel Zbraslavi, známý nakladatel J.R Vilímek. Start byl naplánován na půlnoc 20.října s cílem doletět do Moskvy. Důsledkem nepříznivého počasí se cílem cesty stalo pobřeží Baltického moře. J.R. Vilímek pak sepsal a ve svém nakladatelství vydal pojednání o této cestě. Cestopis byl vydán ještě téhož roku pod názvem Z Prahy k Baltickému moři v balónu.

Šibeniční vrch na Belvederu
Název Belveder byl pravděpodobně změněn v polovině 18. století. Původní název byl Šibeniční vrch, na kterém stála šibenice a vykonávaly se zde hrdelní tresty. Místo pod Belvederem bylo nazýváno „Místem spravedlnosti“. Jedna ze zaběhlických ulic dnes nese název Pod Spravedlností.

Parníkem Zbraslav až na Zbraslav
Ve dvacátých letech dvacátého století jezdívali Pražané v letních měsících na výlety do okolí Prahy. Valná většina používala k těmto cestám lodní dopravu. Každou neděli od nábřeží pod Vyšehradem vypoluval parníček s lopatkovými koly. Tato loď pro 128 lidí, mimo kapitána, topiče a plavčíka, se jmenovala Zbraslav. Parník Zbraslav se svými cestujícími se soukal metr po metru k Císařské louce, k Zlíchovu a dále na jih vyhybajíc se kajakům plachetnicím a převozníkům. Plnou parou pluje přes Braník, Modřany Velkou a Malou Chuchli až konečně po necelém půldni dunivé práce přistane pod mostem na Zbraslavi. Tam vystoupí všichni cestující i kapitán s plavčíkem a sejdou se v přístavní hospodě, kde se podává zbraslavské a smíchovské pivo a uzenky k tomu. Někteří výletníci jdou do lesa, jiní zase na prohlídku Zbraslavského zámku. Ke konci dne se návštěvníci Zbraslavi pomalu vracejí do svých domovů autobusem, který odjíždí z náměstí, nebo na nádraží na Závisti nastoupí do vlaku. Jiní zase plují zpět parníkem k Vyšehradu. Parník Zbraslav byl vlajkovou lodí Vltavské flotily od roku 1878. V roce1898 byl zrekonstruován po výbuchu kotle. Jméno Zbraslav dostal v průběhu své služby a dosloužil pod jménem Praha v roce 1970.

Na Zbraslav trolejbusem
O zavedeni trolejbusové dopravy uvažovaly pražské Elektrické podniky již na přelomu let 1927 – 1928. Uskutečnění záměru však trvalo ještě několik let. Pro realizaci byla nakonec vybrána trať Střešovice – Svatý Matěj. Pro provoz na lince t-K byla dodána tři vozidla Škoda 1Tr, Tatra T86 a Praga TOT od firem Škoda, Tatra a ČKD. Vozidlům byla přidělena evidenčni čisla 301 – 303. Zkušební provoz bez cestujících byl na trolejbusech zahájen 5. června 1936. Slavnostní zahájení trolejbusového provozu se uskutečnilo 28. srpna 1936. K dalšímu rozvoji došlo až po válce. Byly budovány nové tratě a zařazovány nové typy trolejbusů. Postupem času byly vystavěny další trolejbusové tratě. Trolejbusy se tak objevily v Jinonicích, Libni, Letňanech, Čakovicích, Chuchli, na Strahově, Smíchově, Pankráci, Žižkově, Vinohradech, Podolí a samozřejmě v centru Prahy. Rychlý rozvoj trolejbusové sítě se v roce 1954 prakticky zastavil. Poslední vybudovanou tratí byla trať ze Smíchova do Velké Chuchle (linka t-59). Velké množství projektovaných tratí zůstalo pouze v plánech, a nebo nebyly dokončeny. Nerealizovány zůstaly nasledující projekty: Sv. Matěj – Bubeneč – Florenc (Nadraží střed) včetně manipulační odbočky do vozovny Dejvice Vinohrady – Žižkov – Náměstí M. Gorkého Velká Chuchle – Zbraslav

Zbraslavští hasiči
Založení sboru a schválení stanov se uskutečnilo 19. května 1879. Založený sbor hasičů měl 21 členů a 80 přispívajících. V průběhu jeho trvání měl sbor i členy čestné. Teprve po 18 letech existence sboru si mohli členové pořídit stejnokroje a to muselo být schváleno okresním hejtmanem. Hasičskou ruční stříkačku taženou koňmi si sbor opatřil 6. července 1897. První akcí zbraslavských hasičů bylo hašení požáru hostince U Kotvy. Činnost sboru byla rozmanitá. Mimo hašení požárů pomáhali hasiči občanům při povodních. Pořádali plesy a kulturní zábavy a účastnili se slavností, pohřbů a církevních akcí. V roce 1903 byl založen sbor hasičů v Zaběhlicích. Když si pořídili stříkačku přiveženou ze Smíchova, vítala je vyzdobená obec s velkou účastí občanů a okolních hasičů.

Naleziště zlata na Zbraslavi
Zlato Nerostné bohatství v okolí Zbraslavi je nevelké. V průběhu času bylo v této oblasti zjištěno asi kolem 30 druhů minerálů, mezi něž patří i zlato. Historické zprávy o dobývání zlata se týkají různých míst tohoto regionu. Mezi ně patřila i Zbraslav. Naleziště zlata se nacházelo na vrchu Hradiště (na Závisti), v jeho západní části. Dále se historici domnívají, že se zlato rýžovalo na Závisti v Břežanském potoce. Stopy zlata byly zjištěny např. ve Zlatníkách nebo u Měchenic poblíž Davle. Zlato bylo také dolováno na Zlatém vrchu u Mníšku.

Letadla z letiště Zbraslav
Od roku 1909 se mnohokrát mohli místní občané potěšit z nejrůznějších leteckých produkcí v nedaleké Chuchli. Roku 1911, 6.února, přelétl přes Modřany ing. Kašpar s cestujícím redaktorem Kalvou asi ve výšce 600 m při cestě z Pardubic do Chuchle. Ve dnech 19. 5. až 10. 6. 1923 uletěl při soutěži plachtových letadel na Baních u Zbraslavi pilot na kluzáku Můra 570 m a letěl 57 vteřin. Roku 1928 přeletěla nad Modřany vzducholoď Zeppelin. Po druhé světové válce se členové ČNA Modřany dohodli se členy ČNA Radotín, že na polích mezi Zbraslaví a Radotínem vybudují letiště o rozměrech větších než 1 km . Větší část modřanských pilotů začala pak od ledna 1949 létat mezi Zbraslaví a Radotínem. Létal tu i pplk. Vladimír Šimůnek z Dobřichovic. V té době byl vojenským pilotem ve Kbelích. Se svým bratrem zkonstruoval letoun Kuňkadlo, které je dnes vystaveno v Národním technickém muzeu na Letné vedle Kašparova Blériota. Na letišti byla také početná modelářská a parašutistická skupina. Na zbraslavském letišti byl také hangárován motorový letoun Praga AIR-Baby E 114 s motorem Praga D firmy Aeropal Modřany. Pilotoval ho převážně ing. Haissinger, který v něm často zkoušel letecké přístroje. Letiště Zbraslav získalo také motorové letadlo Piper L-4 z přebytků USA, dodaných po válce pomocí organizace UNRRA, pět větroňů včetně Luňáka a tři kluzáky. V roce 1952 došlo ke sloučení Aeroklubů Točná a Zbraslav. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi byl motorový letecký provoz. V roce 1955 bylo zbraslavské letiště zrušeno. Budovy dostaly svazarmovští vodáci, letadla a letecká technika byla předána na jiná letiště.

Nejstarší vodovod byl na Zbraslavi
Dostatek vody byl vždy zásadní pro vznik a rozvoj osídlení. Prvními tipy zásobáren vody byly zejména studny a jímky na dešťovou či povrchovou vodu. Již roku 1142 bylo zbudováno zajímavé vodní dílo pro Strahovský klášter. Tento vodovod využíval vodních pramenů na východní straně Petřína. Avšak Zbraslavský klášter nezůstával dlouho pozadu.O několik století později, roku 1333 se na Zbraslavi objevuje první vodovod.Voda byla přiváděna ze tří pramenů z vrchu Šibence (Belveder) rourami 2600 loket dlouhými na klášterní nádvoří. Spotřeba olova byla 200 centů, cínu 10 centů a náklad na nádrž 160 kup pražských grošů. Pro srovnání, pro Pražský hrad byl zbudován první vodovod v polovině 14. stol. Tyto gravitační vodovody měly většinou soukromou povahu a v prvopočátcích tyto díla nesloužila veřejnosti. Faktem zůstává že Zbraslav se řadí mezi místa kde byl zbudován jeden z prvních vodovodních systémů.

Příbramská garda místo do Prahy došla jen na Zbraslav
Revoluce 1848 12. – 17. června 1848 vypukla v Praze revoluce, v níž byla výstřelem do okna zabita manželka velícího generála Windischgrätze. Po vzoru jiných měst a míst se utvořila i v Příbrami národní garda, která se s Březnickými a Rožmitálskými dala na pochod na pomoc ohrožené Praze. Výprava však došla jen na Zbraslav, odkud se po několika dnech zase neslavně vrátila, aniž do boje o Prahu jakkoliv zasáhla.

Požár ve skladišti nakladatele Vilímka
Vilímkovo nakladatelství reagovalo na zájem o rodinná loutková divadla vydáním dekorací malíře Karla Štapfera. Karel Ladislav Thuma navrhl dalších deset typových dekorací, které vydalo Vilímkovo nakladatelství, náklad obou vydání shořel při požáru Vilímkova skladiště v roce 1894.

Vévoda Albrecht si na Zbraslavi nechal postavit vor
Zbraslavská vzpomínka týkající se Vltavy je z roku 1562, kdy císař Maxmilián ke korunovaci v Praze vyjel z Lince dne 31.srpna přes Tábor. 6 září jeho družina přenocovala ve stanech u Štiřína a ráno u Jesenice se setkala s průvodem švagra, vévody Albrechta bavorského, který přes Plzeň a Beroun dojel až do Zbraslavi. Zde byl vévodovy vybudován vorový přívoz aby se spojil s průvodem českých stavů i Moravanů před příchodem vítajících Pražanů na Pankráci.

Stereoměření na Zbraslavi
Pro astronomická měření je ve VZÚ od roku 1923 zkoušen cirkumzenitál Nušl-Fričův, který byl zaveden do praktické výbavy astronomicko-geodetického odboru. Přednosta topografického odboru, pružný a pokrokový plk. Hlídek, objednává v roce 1921 v Jeně „fototheodolit vz. 14, dálkoměrný theodolit se záměrnými latěmi, stereokomparátor, vynášecí zařízení, zrcadlový stereoskop a drobné pomůcky. V dalším roce absolvují dva budoucí fotogrammetři s plk. Hlídkem odborný kurs ve Vídni – po jejich návratu pak probíhá u Zbraslavi a Lahoviček zkušební „stereoměření“. Je konstatováno, že pozemní fotogrammetrie se svojí výkonností „blíží výkonností tachymetrickému měření“.