100. výročí začátku první světové války

Napsáno v roce 2014 k 100. výročí začátku 1. světové války

pomník věnovaný obětem první světové války, od akademického sochaře J. F. Žáka.

související odkazy:
Zbralavské pomníky a památníky – více zde| Kapitán Emanuel Voska – více zde| 80. výročí zbraslavského pomníku – více zde 

Připomínáme si sté výročí začátku první světové války. Velká válka zasáhla téměř celý svět a zahynulo v ní zhruba deset milionů vojáků a 8,5 milionu civilistů. Vypukla 28. července 1914, kdy Rakousko-Uhersko, podporované Německem, vyhlásilo válku Srbsku. Záminkou se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d’Este v bosenském Sarajevu, ale politické napětí v Evropě sílilo již dlouho před tím.

Už 26. července povolalo Rakousko-Uhersko první záložníky a o dva dny později vyhlásilo Srbsku válku. Během první světové války muselo do armády narukovat milion českých mužů. Bojovali na srbské frontě, v Rusku a v Itálii. Domů se jich nevrátilo skoro 140 tisíc. Zbraslavští muži nebyli výjimkou a mnozí se již do svého rodného místa nevrátili.

Na jejich počest byl na Zbraslavském náměstí zbudován pomník věnovaný obětem první světové války od akademického sochaře J. F. Žáka. Podnět k výstavbě dal Svaz čsl. legionářů a 7. srpna 1921 bylo rozhodnuto, aby byl postaven pomník k uctění památky padlých vojínů a legionářů v první světové válce a současně jako připomínka obnovení státní samostatnosti.

Zbraslavský pomník byl budován za svépomoci občanstva a celou práci organizoval Výbor pro postavení pomníku, který s prací započal v roce 1921. Po četných rozhovorech, návrzích a názorech byla přijata koncepce na postavení pomníku, kterou vypracoval tehdejší starosta města Václav Vejvoda se svými přáteli, mezi než patřil i kapitán Emanuel Voska.

Jméno Emanuela Vosky je dnes téměř neznámé. Přesto byl v letech první světové války esem mezi špiony. V USA vybudoval účinnou kontrašpionážní síť a jako důstojník americké armády v letech 1918-1919 řídil středoevropské oddělení zpravodajské sekce generálního štábu USA. Kapitán Emanuel Voska v období první republiky strávil určitou část svého života na Zbraslavi, kde si v ulici Žitavského koupil vilu (tzv. OTTOVA VILA) a postavil zde hotel Ritz. Na Zbraslavi Vosku navštěvovalo mnoho významných osobností, mezi něž patřil i prezident T. G. Masaryk. Emanuel Voska přispěl i značnou finanční částkou k vybudování Zbraslavského památníku.

Základním článkem pomníku je velký přírodní žulový balvan, který našli členové výboru v řece Vltavě nad Kamýkem proti rybářské samotě „u Vrbu“. Místo bylo vzdáleno asi 80 km od Zbraslavi. Žulový balvan vážící 500 metr. centů bylo nutno vyzvednout z řečiště a naložit na zvláštní sáně zbudované ze silných dřevěných trámů. Bylo nutno také zbudovat nový velký prám, který měl nosnost 700 metr.centů. Po velkých obtížích a námaze byl balvan naloděn, pak bylo nutno v zimě práce přerušit, pokračovalo se v nich na jaře r. 1922 a dne 23. července 1922 připlula loď na Zbraslav. Kámen pak byl pomocí zařízení zapůjčeného Pražskou paroplavební společností dopraven na Zbraslavské náměstí. Poté byl zbudován velký betonový podstavec, na který byl balvan uložen a před balvan postavena bronzová socha, jejíž autorem je akademický sochař Josef Žák z Prahy. Do bronzové podoby sochu odlila firma Bratři Bartákové z Libně. Betonový podstavec si vyžádal 70 m3 betonové směsi.
Práce si vyžadovala značného nákladu, nebylo dostatek peněz, a proto byl pomník dostaven a veřejnosti odevzdán v roce 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku Čsl. republiky.

Na pylonech postavených na straně žulového balvanu byla uvedena jména 89 padlých v 1. světové válce, z nichž jedno jméno – Antonín Štajmar – bylo odstraněno, poněvadž se po dvaceti letech, v roce 1939, vrátil z ciziny na Zbraslav. O mnohých padlých není ani známo, kde jsou pohřbeni. Až po mnoha letech je možné tyto informace získat díky zpracování historických údajů různými organizacemi zabývajícími se první světovou válkou. Například u jména Karel Dolejší a Václav Soukup se podařilo získat informace, že tito muži narukovali do rakousko-uherské armády a poté přešeli do čsl. legií.

Informace získaná na základě výpisu z databáze Památníku Čestná vzpomínka, o. s. :
Dolejší Karel, střelec 8. stř. pluku. Narozen 12.7.1890, Praha-Žižkov. Příslušen v Praze-Zbraslavi. V čs. legiích od 6.8.1917. Zemřel 15.1.1919 v nemocnici v Jekatěrinburgu na zánět ledvin. Pohřben pravděpodobně v Jekatěrinburgu. Soukup Václav, střelec 12. roty 2. stř. pluku. Narozen 1.11. 1891, Praha- Zbraslav. Příslušen tamtéž. V čs. vojsku od 12.7.1917. Padl 18.6.1918 u Trojicka.

Dne 1.července 1928 byl na západní části náměstí odhalen, odevzdán veřejnosti a předán do opatrování obce pomník ve světové válce padlým a následkem válečných útrap zemřelým vojínům a legionářům. Do pomníku byl vložen památní spis který se nachází v podstavci pomníku.

pořadí Příjmení Jméno povolání narození zemřel Místo úmrtí Útvar rakousko-uherské armády Místo úmrtí dle VÚA Bojiště dle VÚA Poznámka
1 Antoš Antonín dělník 1891 1916 Praha
2 Babička Antonín dělník 1893 1915 Přímoří pěší pluk 35 Slame Planina, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
3 Babička Josef dělník 1886 8.11.1915 Rusko zeměbranecký pěší pluk 8 Rudka, Rusko severní fronta (ruské bojiště)
4 Babička Václav dělník 14.7.1880 26.7.1915 Zámos pěší pluk 56 Zamość, Ruské Polsko severní fronta (ruské bojiště)
5 Bambas Jan zedník 2.2.1875 28.6.1915 Prohl. za mrtvého pěší pluk 53 Niš, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
6 Bednář Václav lakýrník 1896 29.1.1917 Halič Jamnica, Halič
7 Belšán Václav obuvník 1874 1919 Srbsko
8 Berounský František obuvník 1883 1918 Zbraslav
9 Berounský Martin cukrář 1882 1915 Rusko
10 Bílek Antonín dělník 1879 1920 Prohl. za mrtvého
11 Blažek František cihlář 1886 1914 Prohl. za mrtvého zeměbranecký pěší pluk 8 Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
12 Bollardt Karel truhlář 1880 1915 Rusko
13 Brambora Václav obuvník 1874 1914/ 31.3.1915 Srbsko pěší pluk 102 Bitola, Srbsko, v zajetí jižní fronta (srbské bojiště)
14 Braniš František obuvník 1884 1914 Rusko
15 Císař Jindřich čalouník 10.7.1884 26.8.1915 neuvedeno zeměbranecký pěší pluk 8 Nezvěstný/prohl. za mrtva jižní fronta (srbské bojiště)
16 Císařovský Josef zedník 1897 1917 Itálie
17 Císařovský Antonín stroj. zámečník 1899 1918 Praha
18 Čáp Alois pekař 13.7.1892 25.8.1918 Rusko 28.zem.p.pl. raněn u vsi Tavatuj, pohřben v Čeljabinsku Čs. legie v Rusku legionář
19 Dědek Václav pekař 1890 25.6.1915 Bukovina náhradní prapor čs.pěšího pluku 28 Zanneczin, Halič severní fronta (ruské bojiště)
20 Dolejší Karel lakýrník 12.7.1890 15.1.1919 Rusko 28.p.pl. nem. Jekatěrinburk, zápal ledvin Čs. legie v Rusku legionář
21 Drastil Jan kovář 1881 3 11 1916 Lublaň Pěší pluk 48, strana 22/I. Lublaň, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
22 Drchota Vlastimil účetní 1882 22 3 1915 Skopilie zeměbranecký pěší pluk 8 Skopje, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
23 Ebert František mlékař 1877 1920 Zbraslav
24 Ejem František tesař 1875/1890 1920/ 26.11.1914 Zbraslav zeměbranecký pěší pluk 8 ?? ??
25 Eyberger Karel lestí 1883 30 9 1914 Srbsko ? Banovo Polje, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
26 Feder Robert obchodník 1887 1915/ 30.8.1914 Srbsko náhradní prapor čs.pěšího pluku č.28 Soturzyn, Halič severní fronta (ruské bojiště)
27 Firbacher František číšník 1897 1918 Itálie
28 Hlavatý Josef zříz. paropl. 1882 14 2 1916 Itálie ? Monte St.Michaelo, Itálie Italská fronta
29 Hlavatý Karel truhlář 1884 1917 Itálie
30 Holátko Antonín/Anton zahradník 1894 2 12 1916 Přímoří ? italská fronta Berija, Přímoří Italská fronta
31 Chalupecký Václav sedlář 1893 1917 Praha
32 Chlumský Prokop stroj. zámečník 1886 1916 neznámo
33 Jandera Karel zedník 1886 1916/ 14.12.1914 Srbsko čs.pěší pluk 28 str.28 Zeoke – Vreoci, Lazarevac, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
34 Jandera Karel sladovník 1889 1915 Rusko
35 Kadeřábek Josef dělník 1897 1919 Slovensko
36 Kalenda Jan obuvník 1877 11 7 1916 Rus. Polsko pěší pluk 28 nezvěstný, Rusko severní fronta (ruské bojiště)
37 Kalous Karel stavit. asistent 1892 10 12 1914 Vel. Bjorkov ? Velký Bjovkov, Ruské Polsko severní fronta (ruské bojiště)
38 Kapitán Antonín tesař 1878 1915 Zbraslav
39 Klomínek František soustruž. kovu 1897 1919 Slovensko
40 Klučina Jaroslav lakýrník 1896 13 4 1921 Zbraslav 8.zem.p.pl. zemřel v posádkové nemocnici v Praze Čs. legie v Rusku legionář
41 Král Josef výrobce cementu 1887 1915 Maďarsko
42 Krištůfek Jan povozník 1881 1918 Kotor
43 Krištůfek Antonín zedník 1886 1918 Itálie
44 Krištůfek František tesař 1882 neuv. Srbsko
45 Lapka Josef hostinský 1879 3 9 1917 Rusko nemocnice Lidravka u Paramonavo-Danská oblast, Rusko
46 Malý Václav obuvník 1873 1915 Srbsko
47 Marek Jan soustruž. kovu 1891 1914 Rusko
48 Mestek Jaroslav zámečník 1894 1917 Zbraslav
49 Mrázek Emanuel zahradník 1888 1916 Rusko
50 Nechyba Václav dělník 1881 1916 Přímoří
51 Novák Václav klempíř 1883 1924 Zbraslav
52 Novotný Karel obchodník 1877 1923 Zbraslav
53 Pašek František rolník 1891 1918 Itálie
54 Pašek Josef sladovník 30.12. 1890 16 3 1915 Hodonín záložní nemocnice Hodonín
55 Procházka Josef bednář 1895 1915 Rusko
56 Procházka Josef dělník 1888 1914 Rusko
57 Rubíček Ludvík zedník 1884 1914 Itálie
58 Řehák Karel zámečník 14.11. 1886 16.9.1914/19.9.1914 Srbsko zeměbranecký pěší pluk 8 Nezvěstný/prohl. za mrtva jižní fronta (srbské bojiště)
59 Řehák Stanislav klempíř 1889 31 1 1916 Itálie pěší pluk 8 zajat. tábor Fornelli Ksinara, Itália Italská fronta
60 Říha Karel krejčí 1891 22. listopad 1914 Srbsko Ljazarevjac, Srbsko
61 Soukup Gustav jatecký 1872 27.2.1915/27.8.1915 Srbsko domobranecký prapor 58 Bitola (Bitolja), Srbsko, v zajetí jižní fronta (srbské bojiště)
62 Soukup Jan zámečník 1889 1920 Rusko
63 Soukup Václav topič 1891 1918 Rus. Polsko
64 Soukup Josef kamnář 1884 3 4 1915 Prohl. za mrtvého ?? Stebnícka Huta, okres Bardejov (Esztebnekhuta), vrch Hucisko severní fronta (ruské bojiště)
65 Šafránek Josef učitel 1889 4 11 1914 Srbsko zeměbranecký pěší pluk 8 Dernavište (Juvaniště) jižní fronta (srbské bojiště)
66 Šárka Emanuel pekař 1888 1917/ 15.9.1914 Prohl. za mrtvého ?? Żniatyn – Poturzyn, Lublin, Ruské Polsko severní fronta (ruské bojiště)
67 Šárka František truhlář 1892 16 9 1917 Prohl. za mrtvého prohlášen za mrtva
68 Šindelář Alois cihlář 1872 1914 Srbsko
69 Špaček František MgPh lékárník 1886 1918 Rumusko
70 Štáf František malíř 1881 1915 Srbsko
71 Štajmar Antonín klempíř 1890 1918 Oděsa
72 Štajmar František bednář 1887 1918 Praha
73 Šustr Josef krejčí 1874/1875 7 2 1915 Srbsko ?? Bitola, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
74 Toušek Jan účet. poddůst. 1889 4 10 1917 Gorice Malé Lázně, Gorice-Přímoří
75 Vágner Karel rotmistr 1895 1921 Zbraslav
76 Váňa Antonín zahradník 1891 1917 Albánie
77 Vejvoda Josef keramik 1895 1915 Zbraslav
78 Vejvoda Karel tesař 1878 1916 Itálie
79 Vejvoda Karel zedník 1883 17 9 1914 Srbsko Patašnice, Srbsko
80 Vízek Julius truhlář 1896 1919 Zbraslav
81 Vízek Václav zámečník 1867 1918 Zbraslav
82 Vodička František zedník 1873 1922 Zbraslav
83 Vodrážka Karel krejčí 1874 (1876) 15 3 1915 Srbsko ?? Bitola, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
84 Volf Josef dělník 1897 1918 Zbraslav
85 Voršilák Bedřich lodník paropl. 22.4.(?)1887 1915/2.až 14.12.1914 Srbsko ?? Zeoke – Vreoci, Lazarevac, Srbsko jižní fronta (srbské bojiště)
86 Vrátný František stroj. zámečník 1875 1920 Prohl. za mrtvého
87 Žák Václav zedník 1885 10 9 1916 Albánie náhradní prapor čs.pěšího pluku 28 Elbasan, Albánie Albánie
88 Žížala Antonín cihlář 1878 1918 Itálie
89 Žoha Antonín úředník 1894 1917 Zbraslav

 

 

Finanční náklad na pomník byl asi 75.000 Kčs, který byl uvedeným výborem opatřen sbírkami, výnosy různých podniků, karnevalů a subvencemi jen 11.978 Kčs. Socha s odlitím si vyžádala nákladu 23.372.12 Kčs, vyzvednutí kamene 16.546.20 Kčs, doprava balvanu lodí 6.799.60 Kčs atp. Pokud by se vzaly v úvahu čas, který věnovali zbraslavští občané na budování pomníku, a náklady na pomůcky a dřevo, které zapůjčila zbraslavská pila, bylo by možno stanovit náklad na vybudování pomníku na 200.000 Kčs. Umělecká a historická hodnota pomníku je ovšem značně vyšší.

 

 

 

 

napsal R.Svoboda webmaster www.zbraslavhistorie.info