historie v datech
54 záznamů
záznam č. 1 – Rok 1115
Z tohoto roku pochází první písemná zmínka o Zbraslavi, a to v archivu kláštera Kladrubského. Z listiny vyplývá, že Zbraslav a Lahovice jsou ve vlastnictví tohoto kláštera.
záznam č. 2 – Rok 1238
V první historické zmínce o Zbraslavi (Kodex diplomaticus epistolaris Regni Bohemicae, svazek 1.) v ,,kronice Zbraslavské“, sepsané opatem zbraslavského kláštera Petrem Žitavským (+1339), se o Zbraslavi hovoří jako o malé rybářské vesničce. Podle úmyslu knížete Vladislava I. (1110 – 1125), nebo Svatopluka (1107 – 1109), zde měl být původně postaven klášter pro mnichy řádu sv. Benedikta. Opat Kladrubský, kterému byla Zbraslav k tomu účelu darována, sem vyslal několik mnichů k obdělávání půdy. Nejstarší památkou z těchto dob je kostel sv. Havla na Havlíně. Tento kostel je z druhé čtvrtiny 12. století a byl původně postaven v románském slohu.
záznam č. 3 – Rok 1239
V letech 1239 – 1268 (přesnější datování není známo) pražský biskup Jan dostal Zbraslav výměnou za jiné statky.V roce 1268 byla Zbraslav směněna s Přemyslem Otakarem II (1253 – 1278). Listina o této směně byla vydána 3. 8. 1268. Místo během času prospívalo a bohatlo. Přemysl Otakar II. zde dal vystavět lovecký dvůr, zřizoval poplužní dvory, stavěl nové budovy a dal p
záznam č. 4 – Rok 1278
Václav II. na usmířenou za popravu svého otčíma Záviše z Falkenštejna, slíbil vystavět chrám a klášter. Král spolu s Heidenreichem, opatem sedleckým, Dětřichem, opatem ve Waldasích a Konrádem, převorem sedleckým, vybrali pro stavbu kláštera jako nejvhodnější místo Zbraslav. Na žádost opatů jim toto místo král daroval. Mniši, kteří byli vysláni do nového kláštera, se prozatímně usídlili po dobu budování opatského domu v loveckém dvorci. Po dobudování opatského domu, král za přítomnosti biskupů a prelátů z celého království, nazval pro stálou památku svého jména Zbraslav Aula Regia (Síň královská). Současně byl vysvěcen první opat zbraslavský – Konrád. Klášteru byl věnován důchod čtyři sta hřiven stříbra s dvaceti čtyřmi poplužními dvory a dostatečný počet lesů. Toto věnování král potvrdil královskými listinami. Ke klášteru patřili také statky v České Třebové, v Ústí nad Orlicí a u Lanškrouna.
záznam č. 5 – Rok 1292
Zakládací listina zbraslavského kláštera z 10. srpna 1292.
záznam č. 6 – Rok 1296
Ukončena stavba kláštera.
záznam č. 7 – Rok 1297
Korunovace krále Václava II. z 2.června 1297 měla pokračování 3. června 1297 okázalou slavností na Zbraslavi, kde byl položen základní kámen ke stavbě mariánského chrámu.Chrám byl jednou z nejvýznamnějších staveb tehdejší doby. Byl budován podle vzoru katedrály St. Denis v Paříži jako královské pohřebiště. Postupně zde byli pochováni:1294 děti Václava II., Jan a Jitka / / 1296 dcera Anežka / / 1305 král Václav II. / / 1320 Otakar, druhorozený syn Jana Lucemburského / / 1322 Markéta, dcera Václava II., choť vévody slezského s novorozeným synem Mikulášem / / Eliška dcera Jana Lucemburského a další její tři sourozenci / / 1326 Václav III. ( z Olomouce po dvaceti letech převezen na Zbraslav) / / 1330 Eliška Přemyslovna / / 1341 Markéta dcera Jana Lucemburskéh / / 1419 Václav IV. / Skoro pět století byla Zbraslav držena cisterciáckým řádem, a to až do 2. prosince 1785, kdy císař Josef II. klášter zrušil a statky přivtělil náboženskému fondu.
záznam č. 8 – Rok 1333
Tento rok je pro Zbraslav významným dokončením vodovodu, jednoho z prvních na území království. Voda byla přiváděna ze tří pramenů z vrchu Šibence (Belveder) rourami 2600 loket dlouhými na klášterní nádvoří. Spotřeba olova byla 200 centů, cínu 10 centů a náklad na nádrž 160 kup pražských grošů.
záznam č. 9 – Rok 1420
V době náboženských svárů byl klášter 10. srpna roku 1420 vydrancován a poté podpálen.
záznam č. 10 – Rok 1611
Přes Zbraslav se převalilo pasovské vojsko a o rok později vojsko uherské.
záznam č. 11 – Rok 1631
Sasové se usadili v Čechách , ve Zbraslavi se opevnili. Po dobu pobývání místní klášter značně poškodili.
záznam č. 12 – Rok 1639
Johan Gustav Baner, švédský generál, 23. září 1639 ze Zbraslavi vytlačil císařské vojsko generála Hatzfelda, jež pobývalo na Zbraslavi od konce května t.r. . Generál Baner po ústupu císařského vojska nechal Zbraslav zapálit, přičemž celá lehla popelem. Jen klášterní budova byla tohoto požáru ušetřena.
záznam č. 13 – Rok 1648
Při dobývání Prahy Švédy bylo popleněno i pražské okolí včetně Zbraslavi. Švédové zničili nejlepší stavení Zbraslavského kláštera, dva dvory a sedm okolních vesnic. Most, který byl postaven přes řeku Vltavu, místní poddaní zničili. Odvetou Švédů bylo zničení úrody na polích, sebrání veškerého dobytka a pobytí všech, kteří nestačili utéci do lesů.
záznam č. 14 – Rok 1701
Mezi léty 1582 až 1701 bylo vedle klášterního objektu postaveno podle gruntovních knih vedených od r. 1561 100 domků a chalup.
záznam č. 15 – Rok 1732
Po skončení dlouhých válek byl konvent kláštera opět postaven a obsazen mnichy 3. června 1732. Protože klášter a jeho poddaní byli vyňati z jurisdikce obecného práva zemského, tvořil samostatný soudní i správní celek, tj. dominium. Opati kláštera zaujímali na královském a později císařském dvoru význačná místa a tím zasahovali do osudů mnoha zemí.
záznam č. 16 – Rok 1758
Na Zbraslavi byla zřízena první jednotřídní škola, která umožňovala vzdělání jak zbraslavským dětem, tak i dětem z obcí Zaběhlice, Žabovřesky, Lahovice a Lipence.
záznam č. 17 – Rok 1785
Zrušení kláštera. Dějiny Zbraslavi se začínají odvíjet jiným směrem. Feudální a náboženská struktura společnosti pozvolna ustupuje do pozadí a začíná se vyvíjet společnost kapitalistická.
záznam č. 18 – Rok 1787
Konvent byl prodán Josefu,šlechtici ze Souvaigne v Belgii za 12050 zlatých. Ten zde třídil akciovou rafinerii cukru.
záznam č. 19 – Rok 1825
Panství koupil v dražbě od náboženského fondu bavorský kníže Bedřich z Oettingen Wallersteinu . Později přikoupil i budovy zničeného konventu. Celý objekt vlastnil až do roku 1910, kdy panství získal Cyril Bartoň z dobenína.
záznam č. 20 – Rok 1829
Řeka Berounka, která měla řečiště kolem zámku, působila v jarních měsících svou prudkostí velkou škodu. Proto dal kníže Bedřich z Oettingen, svým nákladem a za pomoci státu, tok řeky převést k Lahovicům a pod zámkem zůstala tůně Krňov.
záznam č. 21 – Rok 1830
Akciová společnost později prodala rafinerii cukru Antonínu Richtrovi z Prahy. Ten téhož roku zde zřídil továrnu na mýdlo. Byl první v Rakousku-Uhersku, kdo vyrobil neutrální mýdlo dovážené doposud z Francie, Itálie a Německa.
záznam č. 22 – Rok 1832
Byla zřízena knížecí továrna na cukr. Ta ročně zpracovávala průměrně 40000q řepy a v níž pracovalo 70 dělníku. Z řepy se také vyráběla náhražka kávy.
záznam č. 23 – Rok 1835<
Kníže Bedřich z Oettingen založil 1.českou živnostencko-průmyslovou školu, z důvodu potřeby získávání kvalifikované síly pro své podniky. Tato škola byla třetí v Evropě.
záznam č. 24 – Rok 1836
Na počest císaře Ferdinanda, se Zbraslavští košíkáři zúčastnili národní slavnosti.
záznam č. 25 – Rok 1847
Za pomoci městské správy se podařilo rozšířit školu na dvoutřídní. Druhá třída byla zřízena v domě na náměstí, čp. 94 (dnes 466). Později byla tato třída přesunuta do domu, čp. 20 (dnes 477), v dnešní ulici U Národní galerie.
záznam č. 26 – Rok 1848
Zbraslav měla 1 255 obyvatel, Záběhlice 436 a Žabovřesky 114. Byl zřízen poddanský svazek,provádí se správní organizace obcí. Na Zbraslavi zaniká dominium.Dění tohoto roku přerušilo skoro desetiletou činnost divadelních ochotníků. Konaly se pouze malé pokusy, které neměly patřičný ohlas.
záznam č. 27 – Rok 1850
12. září bylo prvně zvoleno obecní zastupitelstvo a prvním purkmistrem byl zvolen místní poštmistr Jan Wagner.
záznam č. 28 – Rok 1853
1.července byl zřízen ve Zbraslavi okresní soud a téhož roku, pro okresní soud, postavila obec budovu.
záznam č. 29 – Rok 1855
16.května začal ve Zbraslavi úřadovat c.k. okresní úřad pro politické záležitosti v místnosti okresního soudu.
záznam č. 30 – Rok 1857
16.května začal ve Zbraslavi úřadovat c.k. okresní úřad pro politické záležitosti v místnosti okresního soudu.
záznam č. 31 – Rok 1858
Za přispění okresního tajemníka V.J Picky byla zřízena třetí třída zbraslavské školy. Umístěna byla v čp. 65 (nyní 622) v dnešní ulici U Malé řeky.
záznam č. 32 – Rok 1859
Vydáním nového živnostenckého řádu byly zrušny cechy, které ve Zbraslavi trvaly od dob Karla IV.
záznam č. 33 – Rok 1864
V tomto roce se stala Zbraslav sídlem okresního zastupitelstva, takže v ní byly zastoupeny obě linie, a to správy politické a samisprávní.
záznam č. 34 – Rok 1868
Byla postavena škoní budova nákladem 15567 zlatých a na úhradu tohoto vydání byla zavedena dávka pivního krejcaru. Vtémže roce byl zřízen soudní a samsprávní okres zbraslavský, začleněný do obvodu okresního hejtmanství na Smíchvě.
záznam č. 35 – Rok 1869
Postavení nové školní budovy, č. p. 168 (dnes 593) v dnešní ulici U Lékárny. Pozemek na stavbu byl zakoupen od knížete Oettingen-Wallersteina za 1000 zl., přičemž stavba stála 12000 zl..
záznam č. 36 – Rok 1871
Založena Občanská beseda ve Zbraslavi. Spolek sdružoval měšťany z řad obchodníků, řemeslníků a úředníků.
záznam č. 37 – Rok 1873
Počet petrolejových lamp, kterými byly osvětlovány ulice Zbraslavi, dosáhl počtu 34.
záznam č. 38 – Rok 1874
Porvé byly pojmenovány ulice.
záznam č. 39 – Rok 1881
V tomto roce bylo povoleno zřídit židovské komunitě soukromou německou školu. Německá židovská škola byla provozována v domě, č.p. 129 (dnes 666), zvaném /Stárovna/ v dnešní ulici Košíkářské. Nejvíce žáků měla v letech 1880-1890. Zanikla v roce 1906, kdy jí navštěvovali pouze čtyři žáci.
záznam č. 40 – Rok 1890
Zbraslav měla 1643 obyvatel a 172 domy.V červenci se na Zbaraslavi konala Okresní národopisná výstava.4.září po vydatných deštích vystoupila voda z břehů řeky tak vysoko, že dosáhla až do polloviny Hálkovi ulice, takže spodní část Zbraslavi se změnila ve velké řečiště. Závist byla zničena k nepoznání, akátové a kaštanové aleje na Tyršově nábřeží byly vyrvány z kořenů, domy v ulici Pod špitálem byly značně poškozeny.Škody činily 600 000 zlatých.
záznam č. 41 – Rok 1896
Byl postaven železný most přes řeku Vltvu na Závist.
záznam č. 42 – Rok 1897
Zahájen provoz na železnici Modřany–Čerčany a Modřany–Dobříš.
záznam č. 43 – Rok 1905
Otevřena nová budova měšťanské školy.
záznam č. 44 – Rok 1910
Uveden do provozu vodovod ve Zbraslavi. Průměrná spotřeba vody činila 1 000 hl denně. Panství koupil Cyril Bartoň z Dobenína, který zámek Zbraslav renovoval. Jednání přestavbě dřevěného mostu přes Krňov.
záznam č. 45 – Rok 1913
Státní železniční správa provedla výdlažbu Strakonické silnice od mostu přes Krňov až k hostinci J. Zemana. Stavba nynějšího mostu přes Krňov byla dokončena.
záznam č. 46 – Rok 1919
Na Zbraslavi byla zahájena výstavba rodinných domků.
záznam č. 47 – Rok 1920
Zbraslav měla 1786 obyvatel a 221 domů.
záznam č. 48 – Rok 1923
Obecní správa jednala s vlastníkem elektrárny v Dolních Černošicích Janem Brožem o dodávce elektrické energie. Téhož roku byla elektrická energie dodávána.
záznam č. 49 – Rok 1924
Ke Zbraslavi byly připojeny obce Záběhlice a Žabovřesky. Po sloučení měla Zbraslav 431 domů, 3196 obyvatel a rozlohu 766,39 ha.
záznam č. 50 – Rok 1928
Na Zbraslavi byl postaven pomník věnovaný obětem 1. světové války.
záznam č. 51 – Rok 1934
Přístavba městské školy – 6 učeben, kotelna a školní jídelna.
záznam č. 52 – Rok 1936
Adaptace budovy Obecné školy nákladem 110 tis. korun.
záznam č. 53 – Rok 1940
15. 3. následkem oblevy a dešťů se vzdula voda Vltavy až do výšky mostu. Pilíře odolaly přívalu, ale voda zanechala obrovské škody.
záznam č. 54 – Rok 1945
V tomto roce se Zbraslav změnila. Zbraslavský zámek získal Československý stát, vlastníkem se stala Národní galerie v Praze. Byla zde umístěna sbírka českého sochařství 19. a 20. století. Z klidné Zbraslavi se postupně stávalo rušné předměstí hl. města Prahy.