Sedmdesát let Husova sboru na Zbraslavi

Napsáno v roce 2009 k 70. výročí otevření kostela

Píše se únor 1924 a ještě velmi mladý Sbor církve československé na Zbraslavi přichází o prostor pro bohoslužby a sborová setkání. Do té doby totiž Sbor používal kostela sv. Havla spolu s církví římskokatolickou, která ale dohodu o společném užívání zrušila a převzala kostel do svého výhradního užívání. Útočiště nalezla Církev ve staré obecné škola, kde však podmínky byly velmi skromné.Reakcí na situaci bylo ustavení stavebního odboru CČS 2. července 1924. Práci zahájil odbor s finanční částkou 926,- Kč získanou sbírkami převážně mezi členy církve. Díky subvencím, které pomohl obstarat tehdejší patriarcha Dr. Karel Farský, mohla být 11. listopadu 1925 schválena radou starších smlouva na zakoupení starého špýcharu od tehdejšího vlastníka pana Lercha. Stavební odbor, v té době ve složení pp. Čihák, Regnard, Netušil,Novotný, Vrátný, Marek, Mareš a Pražák, nevyvíjel ale příliš aktivní činnost. Teprve od 15. března 1931, kdy se předsednictví odboru ujal pan B. Zima spolu se svým zástupcem panem Krejčíkem, byly jasněji stanoveny úkoly a činnost se značně zlepšila.

Kostel sv. Havla
Římskokatolický kostela sv. Havla který církev československá měla propůjčený pro své bohoslužby
Obecní špýchar
Obecní špýchar najehož místě byl postave kostel církve československé
Husův sbor
Nezávazné plány arch. Stanislava Vachaty na výstavbu Sboru.
Husův sbor
nerealizovaný návrh kostela
Husův sbor
funkcianolistický koste Husova sboru krátce po jeho dokončení
Husův sbor
původní výzdoba interieru

 

 

Podle usnesení valného shromáždění z 24. ledna 1932 měla být vedle špýcharu postavena kaple a kolumbárium. To se však setkalo s jistými problémy, protože budova špýcharu byla pronajata železničnímu eráru a část parcely Dr. Pospíšilovi jako hřiště. Z výnosů byla hrazena půjčka na dřívější zakoupení špýcharu. V roce 1934 nastoupil na Zbraslavi jako farář CČS Václav Jílek. Aktivně se zapojil i do práce stavebního odboru a v roce 1935 předložil nezávazné plány arch. Stanislava Vachaty na výstavbu Sboru. Po zvažování všech okolností bylo valným shromážděním 13. června 1937 rozhodnuto stavět. V. Jílek se ujal vedení stavebního odboru a nově ustavený výbor ve složení pp. Vejvoda, Vrátný, Hřebík, Štalmach, Zima, Valeš, Samec, Jurenka, Macháček, Kadleček, pustil se do horečné práce. Ze dvou variant, vypracovaných arch. Vachatou, byl k realizaci vybrán návrh funkcionalizující stavby, která je dodnes jednou z dominant Zbraslavi. Je s podivem v jak krátké době byly vyřízeny všechny administrativní formality a jak rychle byla stavba zhotovena. Vždyť již za dva roky, 10. září 1939, byl Sbor slavnostně otevřen i s definitivní výzdobou. Tehdy dominantní světelný kříž na oltářní stěně zhotovil zdarma pan Brož, umělé mramory pro mensu a další artefakty dodal velmi levně pan J. Klempíř z Lahovic, zábradlí schodiště ve věži dodal a osadil za režijní cenu pan Hampl, tehdy málo vídaný stavební prvek, heraklitový kazetový strop, dodal zdarma pan Jiřinec. Fresky na bočních průčelích – Jan Hus a Jan Amos Komenský – vytvořil Ak.mal. Dvořák ze Smíchova.

Dnes už některé výzdobné prvky z té doby v interiéru nenajdeme. Můžeme však obdivovat řadu nových artefaktů a uměleckých děl. Vedle nádherných nástěnných plastik a skvělých historických varhan je zde umístěn skvostný renesanční oltář, jehož historie stojí za připomenutí. Původně byl vytvořen pro zbraslavský klášterní kostel sv. Jakuba st. Když byla v roce 1744 dokončena velká přestavba kláštera a kostel sv. Jakuba rozšířen a nově vyzdoben, oltář byl rozebrán a uložen na půdě. Někdy koncem 18. století, po roce 1784 kdy se farním kostelem stal kostel s. Jakuba, byl znovu sestaven, hrubě a necitlivě pomalován a instalován v kostele sv. Havla. Teprve v v letech 1869-70 byl nákladem spolku Svatobor oltář zčásti opraven a poměrně slušně nově polychromován Ak.mal.Ed. Veselým. Svému účelu sloužil až do 70. let minulého století. Tehdy však havlínský kostel velmi trpěl vandalstvím, kdy vedle ztrát drobných předmětů byl poškozen i vzácný oltář. Byl proto odvezen do restaurátorských dílen, kde poškozené a ztracené části byly nahrazeny a oltář znovu polychromován. Je možná i trochu symbolické, že oltář z kostela sv. Havla, kde měla svůj první stánek zbraslavská CČS, se na Zbraslav vrátil právě do Husova sboru, kde je vzácnou dominantou celého interiéru.

 

 

 

Autor: František Kadleček | Foto:www.zbraslavhistorie.info | napsán v roce 2009