Zbralavské pomníky a památníky

Obětem první světové války
V letech 1921-1927 byl postaven od akademického sochaře J. F. Žáka pomník věnovaný obětem první světové války. Podnět k výstavbě dal svaz čsl. legionářů a 7 srpna 1921 bylo rozhodnuto aby byl postaven pomník k uctění památky padlých vojínů a legionářů v první světové válce a současně jako připomínka obnovení státní samostatnosti. Bronzová socha tohoto pomníku kontrastuje se žulovým kamenem v pozadí. Socha symbolizuje vítěznou vlast nesoucí prapor s erby československého státu. Po stranách jsou umístěny pylony se jmény padlých zbraslavských občanů. Na soklu sochy je vyhotoven nápis „Za vaši smrt naše svoboda“. Hlavní charakteristikou pomníku je mohutný kámen. Tento kolos váží přes pět tun a byl vyloven z řeky Vltavy v okolí Kamýku. Jeho tvar vytvořený mnohasetletou vodou vyhověl záměrům projektu a nemusel být dále opracován. Vyprošťovací práce započaly v roce 1921 a trvaly šest týdnů. Poté byl kámen uložen na speciálně vyhotovené saně. Takto připravený balvan byl až v roce 1922 naložen na loď, jejíž plavba byla velmi obtížná. Loď převážející kolos byla pod jezem u Kamýku na třech místech proražena. Oprava lodi probíhala v průběhu plavby, avšak v úseku svatojánských proudů se v lodi objevily další nové trhliny. Po čtyřiceti dnech zakotvila posádka lodi na Zbraslavi, kde byla slavnostně přivítána. Vykládka a přeprava kamene na náměstí, do míst, kde stávala kašna trvala za podpory místních občanů a spolků celých čtrnáct dní. Dovlečený balvan na tomto místě zůstal ležet celých pět let. Roku 1927 byl kámen vztyčen a před něj byla postavena socha a pylony nesoucí jména padlých. V podstavci pomníku ve schránce byl umístěn pamětní spis v němž je napsáno „Vám kteří budete otvírat tuto schránku, ať po časech klidných nebo bouřlivých, odevzdáváme tyto paměti s připomínkou, že pomník byl budován občany staroslavné Zbraslavi k uctění svaté památky těch, kteří zemřeli pro svobodu rodné země buď v cizích službách nebo jako legionáři, v naději že již nikdy nebude nutno, aby svoboda musela být vykupována tak těžkými obětmi. Tento pomník provázejí zajímavé historky. Například v roce Stalinovy smrti umístnili zbraslavští radní před pomník jeho obraz v nadživotní velikosti. Vedle pomníku stáli čestnou stráž pionýři a za nimi zůstal nápis pomníku „Za vaši smrt naše svoboda“.
další články: 100. VÝROČÍ ZAČÁTKU SVĚTOVÉ VÁLKY

 

Jan Hus
Pomník věnovaný Janu Husovi je umístněn na rozcestí ulice Elišky Přemyslovna a Žabovřeské ulice. Bronzový pomník symbolizuje upálení Jana Husa a autorem je J.F.Žák. Tento pomník zde nechal postavit výbor pro postavení Husova pomníku v roce 1935. Náklady na jeho vyhotovení činily 31800 kč. Podnět k výstavbě pomníku vyšel ale již v období let 1890 – 1900. Tehdejší členové Sokola založili tzv. Husův fond jehož účelem byl opatřit peněžní prostředky ke stavbě. V hostinci u Vejvodů byla instalována kasička do niž byly ukládány příspěvky občanů. Tato iniciativa nevedla však k určenému cíli. Přispěvovatelé byly většinou jen hosté restaurace. V letech 1914 – 1918 světová válka pak akci zatlačila do pozadí a později do úplného zapomnění. Vybraná částka byla svěřena do správy a úschovy tělovýchovné jednotě Sokol. Slavnostní odhalení pomníku se konalo 1. prosince za účasti církve československé, Sokolů, jiných spolků a hojného počtu Zbraslavských občanů. Za německé okupace stihl tento pomník stejný osud jako jiné pomníky. Socha byla odstraněna a určena k rozlití. Pomník převezený do příslušného skladu kde čekal na vykonání svého rozsudku byl našimi lidmi ukryt tak, že se mu podařilo přežít celou válku. Na podstavci pomníku je nápis „ Za pravdu“.

 

Vladislav Vančura
Pomník s bystou Vladislava Vančury od akademického sochaře Karla Lidického je umístěn ve Vančurově ulici vedle vily, kde spisovatel žil. Pomník byl slavnostně odhalen 27. září 1959.

 

Jan Kaška
V Kaškově ulici na domě č. 105 je mozaiková pamětní deska připomínající jméno herce Jana Kašky. V tomto domě se J. Kaška narodil a prožil zde velkou část svého života. Pamětní deska sem byla umístěna v roce 1952 a vyhotovil ji J. Mahelka.

 

Dr. M. Tyrš
Na nábřeží na domě č. 65 je umístěna pamětní deska věnovaná zakladateli Sokola Dr. M. Tyršovi. Do tohoto domu jezdíval Dr. Tyrš na letní byt.

 

Adámkova kaplička
V ulici Žitavského je umístěna kaplička, která je klasicistní arkádovou stavbou s ozdobnou mříží. Uvnitř se nachází obraz Zbraslavské madony a malý oltář. Na zdi je dřevěný vyřezávaný krucifix. Kapličce, která je zde od roku 1800 se říká „Adámkova“.

 

Vítězslav Hálek
Na Závisti na domě č.84 připomíná bílá mramorová deska básníka V. Hálka, který zde v letních měsících pobýval. Pamětní deska na tomto domě byla zasazena v roce 1926. Dům byl bohužel důsledkem povodní v roce 2002 zbořen.

 

Železný kříž
Po revoluci, v roce 1848, zbraslavští občané nechali vyhotovit železný kříž z výtěžku prodeje zbraní národní gardy. Tento kříž stojí od roku 1855 dodnes na rozhraní ulic Elišky Přemyslovny a Košíkářské. 31. 8. 1848 byl schválen návrh zákona o zrušení poddanství. Patentem byly zrušeny všechny poddanské povinnosti a vztahy.

 

František Hostoš
V ulici Elišky Přemyslovny na domě č.p. 440 je umístěna pamětní deska věnována památce Františka Hostoše, člena dobrovolného sboru čes. hasičů. František Hostoš zde padl v květnu 1945.

 

Karlův stánek
Na kopci Havlíně je umístěný vyhlídkový pavilon zvaný Karlův stánek. Původně zde byl umístěn v roce 1850 litinový kříž na paměť zemřelé dcery zbraslavského lékaře J. Šurovského. V 70. letech 19. stol. sem přibyl vyhlídkový pavilon, který zde nechal postavit majitel Zbraslavského zámku kníže Oettingent. Podezdívka je z kamene, vlastní objekt je z omítnutých cihel. Vyvýšený vyhlídkový prostor je krytý šestibokou střechou, kterou nesou zděné podpěry.

 

Boží muka
Štíhlý sloup z roku 1669 vytesaný z mramoru se čtyřbokou hlavou s křížem má na sobě vytesaný nápis:tito bozi muka dal postaviti leta pane 1669 Jan Mochna forst Zbraslawski a Marketa menzielka geho ke cti a chvale pana boha Martin Griskra Trakonic delal.

 

Květen 1945
Pomník věnovaný památce hrdinů padlých v květnu 1945 je umístěn v ulici E. Přemyslovny naproti Husovu sboru.

 

Květen 1945
V ulici Žitavského, na domě č.p.501, se nacházejí pamětní desky s nápisy: Zde byl zastřelen oddíly SS Josef Jansen 3.3.1899 – 9.5.1945. Zde byl zastřelen oddíly SS Jindřich Nebeský 21.3.1909 – 9.5.1945

 

Kříž na Havlíně
Litinový kříž u Karlova stánku zde byl umístě v roce 1850 na paměť zemřelé dcery Zbraslavského lékaře J. Šurovského.

 

Květen 1945
Pomníček v podobě malé mramorové desky umístěný na Havlíně (u hřbitova) je věnován Janu Malému, který zde padl v roce 1945.

 

Antonín Richter
Antonín Richter byl v Rakousku prvním, kdo vyráběl neutrální mýdlo dosud dovážené z Francie, Německa a Itálie. Tato Richterova činnost se rovněž podepsala na poškození či zničení budov konventu (zámecký areal). Budovy, v nichž byla provozována fabrika, byly v majetku rodiny Richterových až do roku 1785. Pamětní náhrobek se nachází na Havlíně a je umístěn na boční zdi kostela sv.Havla.

 

generál Mejstřík
Malý obdelníkový pomníček umístěný na Havlíně (u hřbitova ve stráni kopce) je věnován gen. Mejstříkovi, který zde padl 6.5. 1945

 

Železný kříž na Havlíně
Železný kříž na cestě podél urnového háje na kopci Havlíně na pravé straně cesty směrem do Žabovřesek.

 

Návrh pomníku Přemyslovců
Model původního návrhu pomníku Přemyslovců od Václava Myslbeka z roku 1917. Akademický výtvarník V. Myslbek roku 1922 umírá a jeho návrh zaniká.

 

Pomník Přemyslovců
Po smrti V. Myslbeka byl o vyhotovení pomníku Přemyslovců požádán Jan Štursa.Pomník byl vyhotoven z opuky a představuje Přemysla Oráče stojícího u slovanské lípy, v jejíž koruně se pak nacházejí schránky s ostatky posledních Přemyslovců. Roku 1925 byl pomník slavnostně vztyčen ve Zbraslavském kostele sv.Jakuba staršího v arealu Zbraslavského zámku.

 

Květen 1945
pomníček padlých hrdinů v květnové revoluci 1945 se nachází na Žabovřeskách u hřiště TJ Slavoj. Na tomto pomníku jsou uvedena jména : Horáček Josef, Braum Bohumil, Šulc Milan, Vančura Oldřich. Jmenovaní zde padli 6.5.1945 .

 

Pamětní deska filosofa Ladislava Klímy
Mladý Ladislav Klíma se do Záběhlic (tehdy u Zbraslavi) přistěhoval v roce 1904 ze Smíchova z Plzeňské 40, kde dopsal dílo Svět jako vědomí a nic. Významné je, že zde byl objeven E. Chalupným, který jeho knihu zahlédl u Březiny a jenž ho pak zde navštěvoval. K odhalení pamětní desky došlo v listopadu 2010.

Adresa: Praha 5-Zbraslav, Na Plácku 968 (Loc: 49°57’58.285″N, 14°23’33.347″E.). Popis desky: 700× 500 mm; mosaz. Vyryté písmo, portrét L. Klímy (gravírovaný). Text: Ladislav Klíma / *1878 – †1928 / filosof / od 15. listopadu 1904 do 15.?února 1906 (po vydání díla Svět jako vědomí a nic dokončeného v 26 letech) přebýval v Záběhlicích, p. [pošta] Zbraslav.
Návrh desky © Jan Majcher 2010, © Jana Majcherová 2010

 

Další památné kříže, pamětní desky a pomníčky na Zbraslavi:

-železný kříž na Plácku v Zaběhlicích
-dřevěný kříž na Žabovřeskách

-pomníček věnovaný třem neznámým hrdinům se nachází na rohu ulice Žitavského a Rašilovovy ulice.