Vila Vladislava Vančury

Vila spisovatele Vladislava Vančury je postavena pod vrchem Havlínem v ulici nesoucí spisovatelovo jméno.

Autor: Jaromír Krejcar – Projekt: 1923-24

Ve ville mimo byt jest umístěna ordinace. Přes přímou souvislost byt od ordinace oddělen. V přízemí dva vchody: do čekárny u ordinace (v přízemí) a do skleněné, se zimní zahradou související hally, odkud stoupá schodiště do bytu v I. patře. Vnitřní komunikaci mezi ordinací a bytem zprostředkují točité schody, které z ordinace jdou až do pracovny v částečném II. patře. Spojují byt se střešní terrassou. Pracovna s knihovnou zcela isolována. Výhodná situace vzhl. k svět. str., dovoluje rozevříti hlavní průčelí villy okny, a skleněná hlavní fronta villy poskytuje interieuru výhled přes Zbraslav na Vltavu. Přdložená terrassa přízemní, balkon po celé délce vily, střešní terrassa, mají rozšířiti místo volného prostoru s interieurem villy přímo související a v létě lehkým proutěným nábytkem zařízené. Parcela tvoří táhlý pruh svahu na úpatí lesa na Zbraslaví. Architektura villy přimyká se úzce k přirozenému terrainu a tvoří bílý táhlý objekt před tmavou kulisou lesa. Pergola, která položena jest souběžně s hlavní frontou villy téměř po celé délce parcely, jest jediným kultivovaným výsekem, ostatek jen divoké zahrady a akcentuje mimo to zamýšlenou táhlou konfiguraci hmoty. Konstrukce villy jest lehký železobetonový rám, umožňující otevření otvorů po celé délce villy. Příčky lehké korkové činí interieur značně pohyblivým. Vytápěna jest ústř. topením, kuchyň zásobována jest uhlím pomocí malého ručního výtahu ze sklepa. Celkový náklad bez pozemku činí 180 tisíc Kč.
Takto popisuje Vančurovu vilu její architekt Jar. Krejcar.

Roku 1924 nakreslil první plány vily architekt Jaromír Krejcar, Vančurův přítel z Devětsilu. Svůj projekt pojal radikálně, v puristickém slohu, jako dům s plochou střechou a pásovými okny zahnutými přes nároží. V tomto projektu je jasně patrný Krejcarův v Čechách novátorský smysl pro prostor. Tvořil architekturu zevnitř, od vnitřního prostoru. Krejcar chtěl přijmout interiér vily jako volný prostor. Tento volný prostor se stal nejvýraznějším znakem funkcionalistického stylu v architektuře. Krejcarova vize otevřeného prostoru si v objektu Vančurovy vily vyžádala pásová okna, kterými se interiér domu otvírá do zahrady a do údolí Vltavy, a vyprázdnila jeho kvadratický objem natolik, že z něho zbyla tenká bílá slupka. Ze železobetonové skeletové konstrukce, která by sestrojení takového prostoru umožnila, dostal strach Zbraslavký stavební úřad. Krejcar návrh přepracoval v roce 1926, kde tělo Vančurova domu více protáhl a zjednodušil. Avšak ani tato zjednodušená varianta neprošla schvalovacím řízením. Do projektu se vložil místní majitel stavební firmy která prováděla výstavbu pan Václav Vejvoda. Aniž by narazil na architektův odpor, vnutil Vančurovi svou vlastní podobu spisovatelova sídla, ve které notně pokazil Krejcarovy proporce a detaily. Vejvoda provedl úpravy směšující v sobě nejnovejší i starší verzi Krejcarova projektu. Vančurova vila byla postavena mezi lety 1927 – 1929 a stála 600 000 korun včetně úroků z úvěru. Ve vile byla umístěna i ordinace, kterou využívala pro svou lékařskou praxi Ludmila Vančurová. Spisovatel měl pracovnu ve druhém patře, nad vlastním bytem.Dům po navrácení vlastnického práva Vladislavu Vančurovi zdědily paní Ludmila Vančurová a dcera Alena. V odborné literatuře je především zmiňována původní studie na ne realizovanou vilu, avšak i konečná realizace je nadprůměrná stavba své doby.