Železniční zastávka s původním názvem Zbraslav od roku 1898 nesla pojmenování „Zbraslav – Závist“
Železniční zastávka Zbraslav – Posázavský pacifik
Železniční projekt trati Čerčany – Modřany s odbočkou z Měchenic do Dobříše byl zemským sněmem schválen v roce 1894. Se stavebními pracemi se započalo z Čerčan v červenci roku 1895. Roku 1897 se již jezdilo z Modřan přes Zbraslav do Dobříše. Na trati z Modřan do Dobříše jezdily takzvané „kafemlejnky“. V letech 1899 –1901 na trati Modřany – Zbraslav zkoušel akumulátorové vozy průkopník elektrické trakce u nás, František Křižík.
Železniční zastávka s původním názvem Zbraslav od roku 1898 nesla pojmenování „Zbraslav – Závist“ ale v roce 1937 bylo přistoupeno opět k původnímu názvu „Zbraslav“. Roku 1974 byla Zbraslav připojena k Praze a od té doby železniční zastávka nese název „Praha – Zbraslav“. Železniční trať jejíž součásti je železniční stanice Zbraslav, vede podél pravého vltavské břehu, přičemž většinová zástavba Zbraslavi stojí na opačné (levém) břehu řeky. Přístup na prvý břeh na Závist byl ze Zbraslavi odnepaměti řešen přívozem. Komfortnější spojení s pravobřežní stranou a potažmo i s železniční zastávkou bylo vyřešeno výstavbou mostu. Ten byl zbudován již roku 1896, přičemž jeho konstrukce byla ocelová o třech polích, avšak nově zbudovaná železniční trať křižovala vyúsťující cestu z mostu na pravém břehu, což způsobovalo nepříjemné čekání při zavřeném přejezdu. Zbraslavská zastávka původně měla dvě koleje. Hlavní přímou kolej a vedlejší manipulační kolej vedoucí na rampu skladové budovy, celková délka nádraží měla 250 metrů. Bylo také přihlédnuto k požadavku c.k. rakouských státních drah o případném rozšíření zastávky, proto zde byl ponechán prostor pro případné rozšíření stanice a kolejiště. Již krátce po otevření trati se objevila společenská poptávka po rozšíření stanice. Koncesionáři místní železniční dráhy posílají žádost na železniční oddělení Zemského výboru království českého ohledně rozšíření stanice. K tomuto rozšíření pak skutečně došlo a již od 1. prosince 1898 byla stanice rozšířena o třetí kolej.
Veleslavný zemský výbore!
Vedle protokolu ze dne 13. září a násl. roku 1894 o staniční komisi na místní dráze Čerčany – Modřany – Měchenice – Dobříš projevili zástupcové c.k. státních drah přání, aby stanice na části tratě Modřany – Měchenice – Dobříš založeny byly tak, by jich rozšíření dle potřeby snadně provedeno býti mohlo. Zejména bylo k tomu poukázáno, aby usnadněno bylo křižování vlaků v jednotlivých stanicích. Jsme přesvědčeni, že na této části trati vozba osobní a nákladní se v nejbližší době tak rozšíří, že slavné c.k. ředitelství státních drah přikročí k rozmnožení posavadních vlaků. Zejména v stanicích Zbraslav a Mníšek bude v letní době doprava osob tak značná, že u vyhovění požadavků obecenstva, mimo ustanovených nyní vlaků smíšených, pravidelné osobní vlaky a v letních měsících zvláštní zábavní vlaky zavedeny budou. Doprava nákladní vzroste dojista v té míře, že nastane potřeba zavésti zvláštní vlaky nákladní, an stávající vlaky smíšené v jistých dobách nepostačí. Doprava ta byla by však obmezená, ano stala by se nemožnou, kdyby v čas nebylo zabezpečeno křižování vlaků nákladních a zábavních s vlaky pravidelnými v jednotlivých stanicích a když o to nebude postaráno, by zvláště vlaky zábavní zůstati mohly státi v konečných stanicích. Potřebám těmto lze vyhověti jen tím, když v stanicích Zbraslav a Mníšek zřízeny budou třetí koleje, pokud se týče potřebné výhybky. Zřízení těchto výhybek neb třetích kolejí není pro podnik se zvláště značnými náklady spojeno, an pokud nám známo v těchto stanicích pro případ tento potřebná plocha již zajištěna a i další potřeby zachovány jsou. Jest bez odporu v zájmu podniku, již nyní k naznačenému rozšíření přikročiti a položení třetích kolejí neb výhybek v stanicích Zbraslav a Mníšek provésti, aby pak, když skutečná potřeba nastane, vše připraveno bylo a doprava tím neutrpěla. Pokládáme za svou povinnost okolnosti tyto k vědomosti přivésti a vznášíme nejuctivější prosbu: Veleslavný zemský výbore račiž námi navržené zřízení třetích kolejí neb výhybek v stanicích Zbraslav a Mníšek, tratě Modřany – Dobříš schváliti a račiž brzké provedení na náklad podniku naříditi.
V Konopišti dne 5. listopadu 1897
Koncesionáři místní dráhy z Čerčan do Modřan
Přijímací budova stanice byla zbudována dle rakouského vzoru 15/H, což byla přízemní budova půdorysného tvaru L, s jedním obytným a obslužným křídlem. Obslužné křídlo tvořila kancelář a čekárny III. třídy a společná čekárna I. a II. třídy. Ve stanici byly cestujícím k dispozici dřevěné záchodky typu 19/a. Dále zde bylo dřevěné skladiště o rozměrech 6×8 metrů typu 23/H s rampou typu 30/H. Samozřejmě staniční studna normálie 44/2c (H) a jáma na smetí typu 60/2c (K). A také zahrádka s 20 zasazenými ovocnými stromky. Stanice nedisponovala žádnými návěstidly, což odpovídalo stanicím tohoto typu v té době. Zastávka byla osvětlena petrolejovými lucernami, jež byly umístěny na dvou stožárech přímo na nástupišti a další byla na přijímací budově nádraží. Směrem z Modřan se za poslední výhybkou nacházel přejezd přes trať, který byl označen jen tabulkou s nápisem Pozor na vlak a od roku 1912 byl přejezd zabezpečen mechanickými závorami ovládanými pomocí drátovodů ze stanice.
