JARMARKY NA ZBRASLAVI

V době velké hospodářské tísně a zvlášť po vodní katastrofě, která zastihla Zbraslav v únoru 1799, uvažovali otcové města jak pomoci obecní pokladně a obyvatelstvu a usnesli se vyprosit na úřadech svolení ke konání pravidelných výročních trhů čili jarmarků. Nejvyšším dekretem ze dne 25. řijna 1799 bylo našemu městečku povoleno držet dva jarmarky do roka. Rychtář Lepšík a konšelé, chtějíce dát o tom povědomost širému okolí, požádali redaktora Krameria, aby ve svých novinách otiskl oznámení. Čtenáři se dozvěděli, že městys Zbraslav má povoleny dva výroční trhy. První se konal v roce 1800 v pondělí po sv. Janu a připadl na 19. května. Po dvaceti letech byly získány termíny dalších dvou trhů. Pro trhovce z okolí i pro mistní měla obecní správa připraveny stánky, z nichž vybírala určitý poplatek. Vybírání tohoto poplatku bylo pronájímáno dražební cestou některému z místních usedlíků. Vté době činil poplatek z koně nebo krávy na trh přivedené 4 krejcary, z většího stánku 6, z menšího 4 a za každé vypůjčené prkno 2 krejcary. Hrnčíř, který rozložil zboží na zemi, zaplatil také 4 krejcary, nitkářka jen jeden, protože ji k vyložení zboží postačila vlastní nůše. Jarmark se konal na rynku. Jednotliví trhovci byli vyloženy podle drhů zboží. Na prostranství před pivovarem byli kožešníci, ševci, hrnčíří, naproti zdruhé strany silnice stály boudy perníkářů, za nimi byli tkalounkaři, nítaři a klempíři. Kolem soch sv. Jana Nepomuckého (tato socha byla později z náměstí odstraněna) se rozložili badnáři. Při východní straně námestí se prodávalo zboží střižné a podél domů jížní strany měli stánky kloboučníci, soukeníci a pláteníci. Dobytku bylo vyhrazeno místo v okolé kašny aby bylo možné dobytek napájet. Toto místo bylo přibližně v místech dnešního pomníků padlých. Každý jarmark byl pro městečko svátkem plným ruchu a znatelného peněžního přílivu. Příchodem cizích kramářů se zaplnily hospody, větší tržbu měli i pekaři a řezníci a veselo bylo v každém šenku i v pálence. Panímamy přijížděly z okolí v proutěných korbách, vybíraly nádobí, koše, smlouvaly a zkoumaly pevnost nabizených cajků a daly utržit i pekařům, aby domácím něco z jarmarku přivezly. Sedláci nakupovali hospodářské náčiní. Místní mládež se těšila na jarmark jako na posvícení. Škola zela prázdnotou – beztoho pan kantor v některé hospodě vyhrával – a nějaký ten vymořený grošík se radostně proměnil v perníkového rejtare nebo kornout sladkých certlí. Obecní dráb i páni konšelé mšli co dělat aby udrželi pořádek, neboť nadmíra požitých lihovin proměnila často nevinný žert v hádku a rvačku. Neméně dbalí museli být v hospodách, kde byl přestupován zákaz hazardního karbanu, z něhož lehce ziskanými zlatkami mnohý kramář rozmnožil svou tržbu.

Podle Z. Nyplové

 

zbraslavské náměstí
zbraslavské náměstí
dnešní ulice U lékárny
dnešní ulice Božny Stárkvé
dnešní ulice Božny Stárkvé
dnes ulice Kaškova